Přitom kvalitu života v období menstruace si mohou určit ženy sami. Některé moderní antikoncepční přípravky umožňují redukovat menstruační krvácení na minimum nebo ho zcela eliminovat. Žena si dokonce může zvolit tzv. dlouhé cykly, kdy se menstruuje jednou za několik měsíců. Role hormonů v přirozeném menstruačním cyklu Řízení menstruačního cyklu je složitý děj, při kterém mezi sebou spolupracují hormony produkované vaječníky a specifickými útvary v mozku. V hypofýze vzniká tzv. folikulostimulační (FSH) a luteinizační hormon (LH), které mají vliv na množství ženských hormonů (estrogenu a progesteronu) vytvořené ve vaječnících. Pokud je v těle ženy málo estrogenu nebo progesteronu, tvorba hormonů v mozku se zvýší a tím podpoří vaječníky k jejich větší produkci. Pokud je ženských hormonů naopak dostatek, mozek utlumí tvorbu FSH a LH. Každý z těchto hormonů hraje v průběhu menstruačního cyklu ženy důležitou roli. FSH se uplatňuje zejména v první polovině cyklu, kdy podporuje ve vaječnících růst dutinky, tzv. folikulu, ve které dozrává vajíčko, jenž se připravuje na ovulaci (uvolnění z vaječníku). V první fázi cyklu se v rostoucím folikulu tvoří také estrogeny. Jejich hlavním úkolem je podpořit růst děložní sliznice do výšky a zajistit dobré cévní zásobení děložní sliznice. Naproti tomu LH se uplatňuje zejména při ovulaci a ve druhé části cyklu, kdy řídí růst žlutého tělíska (vzniká z prasklého folikulu po ovulaci). Žluté tělísko tvoří zejména progesteron. Ten přeměňuje narostlou děložní sliznici tak, aby se v ní mohlo uhnízdit případné oplodněné vajíčko. Pokud nedojde k oplodnění, pokles estrogenu a progesteronu na konci cyklu vyvolá odloučení děložní sliznice, které se projeví jako menstruační krvácení. Hladiny hormonů se mění v průběhu přirozeného cyklu Během přirozeného menstruačního cyklu nejsou hladiny hormonů stabilní. Aby mohly proběhnout změny (nárůst děložní sliznice, ovulace), které připraví tělo na případné těhotenství (hlavní podstata menstruačního cyklu), musí se hladiny hormonů měnit. Změny v hladinách hormonů nejlépe znázorňuje přehledné schéma níže. Je z něj patrné, že křivky znázorňující výši hladiny hormonů během přirozeného menstruačního cyklu velmi výrazně připomínají rozbouřený oceán. Proto se některé ženy v průběhu cyklu necítí dobře a může je trápit řada potíží doprovázejících právě tyto výkyvy hormonů, např. podrážděnost, náladovost, bolesti hlavy, otoky, nadýmání a jiné. Při menstruaci jsou mnohé zkrátka „dole“, bez energie, sužované dlouhým a silným krvácením. „Normální“ a „ne-normální“ menstruační krvácení Každá žena je jiná a proto i délka, intenzita a pravidelnost menstruačního krvácení bývá u různých žen různá. Za „normální“ menstruační cyklus se považuje takový, který se opakuje po 21 -35 dnech, žena krvácí 2-8 dní a krevní ztráta nepřesahuje 80 ml. Pokud se ovšem u ženy vyskytne nerovnováha v hladinách pohlavních hormonů, může to vést k poruše menstruačního cyklu. Menstruační krvácení se pak může objevovat v nepravidelných nebo častějších intervalech nebo i uprostřed cyklu, třebaže jen ve formě špinění. Řadu žen také trápí silné a zpravidla i dlouhé menstruační krvácení, které se nazývá menoragie. Menstruační krvácení bývá také často doprovázeno bolestmi. Bolestivá menstruace se nazývá dysmenorea. S poruchami menstruačního cyklu si umí dobře poradit hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce nicméně poskytuje i ženám s normálním cyklem benefit v tom směru, že může i jejich menstruaci zkrátit, zeslabit a zmírnit bolesti, které tento proces doprovázejí. Vliv hormonální antikoncepce na menstruační krvácení Při užívání hormonální antikoncepce se proměnlivé křivky hormonálních hladin vyrovnají. Tvorba hormonů ve vaječnících je zablokovaná a nedochází tedy ani k ovulaci. Potlačení ovulace je hlavním účinkem hormonální antikoncepce. Rovnoměrné působení estrogenu a gestagenu (progestinu) na děložní sliznici má příznivý vliv na pravidelnost, délku a sílu menstruace. Pokud se po nasazení pilulky objevuje nepravidelné krvácení nebo špinění, doporučuje se vyčkat 3 měsíce, zdali obtíže nevymizí. Pokud problémy s menstruací přetrvávají i poté, je dobré navštívit gynekologa. Hormonální pilulky Nabídka antikoncepčních pilulek je široká a každá žena má možnost si po poradě s gynekologem vybrat přípravek, který jí bude nejvíce vyhovovat. Intenzitu a délku menstruačního krvácení a s ním spojené průvodní jevy, např. bolesti břicha, řeší dobře hormonální antikoncepce s přirozeným estrogenem (Qlaira). Tyto antikoncepční pilulky obsahují hormon dienogest, který má velmi silný účinek na děložní sliznici. Ten se projevuje dobrou kontrolou cyklu (minimální výskyt nepravidelného krvácení), snižením intenzity krvácení (ženy často popisují jen "špinění" nebo slabé krvácení ) a zkrácením délky menstruace (někdy jen 1 - 2 dny, nebo menstruace může úplně chybět). Účinek dienogestu je podpořen ojedinělým složením, kdy postupně se zvyšující dávky dienogestu a spolu se snižujícími se dávkami estradiolu v harmonickém dávkovacím režimu efektivně tlumí růst děložní sliznice, a tím příznivě ovlivňují menstruační krvácení. Nitroděložní systém s hormonem (IUS) Nitroděložní systém, z něhož se uvolňuje gestagen – levonorgestrel (Mirena) je spolehlivou antikoncepční metodou, která navíc místním působením v děloze omezuje na minimum růst děložní sliznice. Důsledkem toho je, že není " z čeho menstruovat". Nejedná o "umělý přechod" - vaječníky ženy zůstávají ve své hormonální činnosti neovlivněny. Část žen s Mirenou v děloze nemenstruuje vůbec. Lokální uvolňování a převážně lokální působení hormonu je pro prevenci a léčbu silné menstruace logické. Další výhodou nitroděložního systému je jeho dlouhodobost. Účinnost je zachována po dobu pěti let. Mirena tedy znamená pro ženu svobodu v tom, že není nutné každodenní užívání – stačí jen zavést a zapomenout. Nitroděložní systém je vhodný i pro ženy kolem klimakteria, kdy je silné krvácení ve zkráceném cyklu časté.