Ovšem první rostlina, která už po Novém roce významně „obohatí“ ovzduší svými pyly je už odpradávna líska.  Nejvíc „alergický“ strom u nás je ale  bříza, která jde do květu obvykle koncem března či začátkem dubna. V tomto období také vrcholí „stromová sezóna“, zpravidla končící v květnu.

Z Polska do Švédska

Stojí za zmínku, že pylové zrnko je velké jen několik tisícin milimetru, proto se bez problémů dostane i do nejmenších částí průdušek.

Snadno se šíří na vzdálenost mnoha desítek kilometrů, může dokonce přežít neuvěřitelnou cestu přes moře (popsané to je z Polska do Švédska!). Na tento druh alergie je u nás citlivý každý dvacátý obyvatel.

Pokud pyl dolétne do města, je hned napaden dopravními zplodinami a smogem. Ty  naleptají celistvost jinak odolného pylového obalu, což je důvod, proč alergiky nacházíme více právě v hustě zastavěné aglomeraci, než na venkově, uprostřed přírody.

Výjimkou je snad jen lípa, ta má pyl velký a těžký, takže nelétá a padá pod strom a tak případná alergie může nastat jen v bezprostřední blízkosti (totéž platí i pro černý bez a řepku olejku).

Zvláštní postavení mají jehličnany, obecně platí, že alergie na ně je velmi vzácná, pyly jsou mohutné, velikosti asi jedné desetiny milimetru a proto se do dýchacích cest dostávají obtížně.

Trávička zelená není moje potěšení

Asi v polovině května začíná být krušno alergikům na pyl z trav a obilí (to je jen kultivovaná tráva, takže jde prakticky o totéž). Ty jsou ve vzduchu až do června - i déle.

Účinky bývají mnohem nepříjemnější, zejména na nosní průduchy, projevují se značnou vodnatou sekrecí, či  masivním ucpáním nosních dírek.

Alergiků na travní pyly je ještě asi 2 x více, než na pyly dřevin, takže přes 10% české populace bude mít znepříjemněný konec jara a  děti i konec školního roku.

Není tajemstvím, že alergici kromě výše zmiňovaných obtíží trpí i zvýšenou únavu, poklesem výkonnosti, poruchami spánku, jsou nesoustředění, podráždění.

Pokud je takto postižené dítě, nezaviněně se hůř učí, což se může u neléčeného malého pacienta projevit třeba zhoršením prospěchu.

Bohužel mnozí účinky alergií podceňují, říkají, si, vždyť kýchání nebo plný nos, to nic není. Neuvědomí si, že neléčené alergie mohou vyvolat další komplikace, zejména dechové obtíže či astma.