Embolie je stav, při kterém je krevním oběhem zanesena pohyblivá částice (krevní sraženina, vzduchová bublina nebo tukové kapénky) do místa anatomického zúžení cévy. Důsledkem je ucpání cévy a přerušení přísunu kyslíku a živin do příslušné oblasti orgánu nebo těla.

Krevní sraženina neboli trombus vzniká při porušení vnitřní stěny cévy. Aktivuje se tím proces srážení krve a v místě poškození cévy se vytváří trombus. Stav, kdy trombus zasáhne hluboké žíly (nejčastěji dolních končetin), se nazývá akutní žilní trombóza. Trpí jí zhruba 160 lidí ze 100 000, v Evropě se jedná celkem o 500 000 až 750 000 lidí.

Nejvyšší riziko vzniku žilní trombózy je u pacientů po rozsáhlých operačních výkonech, u dlouhodobě nepohyblivých nemocných nebo u interních onemocnění (srdeční selhání, křečové žíly, obezita). Hlubokou žilní trombózou jsou také ohroženy ženy s genetickou predispozicí, mladé, jinak zdravé kuřačky užívající hormonální antikoncepci.

Proč je hluboká žilní trombóza tak nebezpečná? Přibližně u jedné osminy nemocných hrozí, že se trombus utrhne a dostane se až do plic, kde ucpe cévu – dochází k plicní embolii. Postižená část plíce kolabuje a následuje srdeční selhání. U rizikových pacientů lze plicní embolii předcházet tzv. kaválním filtrem, umístěným do dolní duté žíly, jež sbírá krev z žil dolní poloviny těla a prochází dutinou břišní. Filtr má podobu košíčku a zavádí se pomocí zaváděče do dolní duté žíly. Poté se mechanicky roztáhne, aby držel na místě a nepohyboval se. Krevní sraženiny z dolních končetin unášené proudem krve zůstávají zachyceny v košíčku a nemohou dále putovat do plic. Současně se zavedením kaválního filtru probíhá účinná antikoagulační (protisrážlivá) léčba, která vzniklé krevní sraženiny rozpustí. Dle stavu pacienta a délky trvání možného rizika vzniku embolie se zavádí buď filtr dočasný (vytahovatelný) nebo trvalý.