Půst neznamená hladovění

"Je velmi výhodné 40 dnů nebo nějakou jinou dobu odlehčit," uvedl Matoulek. Namísto hladovění by ale měli lidé očistit tělo po zimě spíš zvýšeným přísunem ovoce a zeleniny a omezením masa a sladkostí. Ideální je prý zařadit do jídelníčku zelené natě, například petrželovou, pažitkovou nebo cibulovou, které mají množství vitaminu A, C nebo železa.

Vejce a střídmost ano

"Vejce rozhodně nezatracovat," radí také obezitolog o tradičním symbolu Velikonoc. Tuk obsažený ve vejcích, zejména ve žloutku, je totiž tvořen převážně nenasycenými mastnými kyselinami, které jsou pro tělo prospěšné.

Omezovat vejce a jíst spíše jen bílky by proto měli pouze lidé se zvýšenou hladinou cholesterolu. O případné úpravě jídelníčku při půstu by se měli s lékařem poradit také diabetici.

Půst trvá od Popeleční středy, která letos připadá na 9. března, a končí na Zelený čtvrtek, tedy 21. dubna. Věřící mají během této doby činit pokání, případně se připravovat na křest. Lidé by měli být po celou tuto dobu vyjma nedělí střídmí v jídle.

Hodování a přežírání ne

Přísný půst, kdy je zakázáno jíst maso ze savců a ptáků a kdy by se měl člověk dosyta najíst jen jednou za den, se však podle pátera Lipenského praktikuje jen na Popeleční středu a Velký pátek, tedy na začátku a na konci 40denního půstu.

"Ctěte tradici a nespojujte Velikonoce s jídlem," varoval lékař Matoulek a narážel tak na to, že po skončení půstu se někteří lidé vrhnou na velikonoční hodování. I tradiční velikonoční pokrmy jako nádivka nebo beránek se dají připravit zdravěji a s menším obsahem tuku.

Obezitolog také varoval před tím, aby se lidé přejídali nekvalitní čokoládou z velikonočních figurek, vhodnější je prý mlsat domácí perníčky z celozrnné mouky nebo dort z tvarohu a ovoce.