Služba Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví je financována z individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje.

První on-line poradnu, která se zabývá sociální sférou života lidí s duševním onemocněním, dnes zprovoznilo na stránkách www.stopstigma.cz Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CPRDZ). Vyplnilo tak jednu z mezer v síti o pacienty s diagnózami, jako jsou například deprese, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, neurotické poruchy či drogové závislosti. Nová poradna byla otevřena v rámci individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje a je určena lidem s duševním onemocněním a jejich blízkým z celé České republiky.

„Všichni občané by měli mít rovný přístup ke svým právům a povinnostem. Bohužel pro lidi s duševním onemocněním to zatím příliš neplatí,“ konstatovala Mgr. Barbora Wenigová, ředitelka CPRDZ, které je v  projektu hlavním dodavatelem všech služeb. „Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky v ČR bylo v roce 2008 propuštěno z psychiatrických oddělení nemocnic a léčeben v České republice celkem 55 625 duševně nemocných. Jejich začlenění do společnosti je však vzhledem k děravé síti sociálních služeb velmi složité. Většina z nich totiž potřebuje pomoc v dalším životě – ve styku s úřady, bydlením, s volnočasovými aktivitami, ale i se zaměstnáním. Specialistka v naší on-line sociální poradně je připravena jim s těmito problémy poradit,“ dodala B. Wenigová.

Psychiatrická onemocnění představují v rozvinutých státech největší společensko-ekonomickou zátěž. Česká republika je podle údajů Světové zdravotnické organizace na prvním místě v počtu dní pracovní neschopnosti v roce, z toho 40 procent zameškaných dní mají na svědomí právě duševní choroby. Hlavní příčinou je nedostatek rehabilitačních služeb (dílen, tréninkových zařízení či poraden) zaměřených na obnovu pracovní činnosti a odstranění předsudků široké veřejnosti. V roce 2005 byla tehdejšími členskými zeměmi Evropské unie přijata Deklarace o duševním zdraví pro Evropu, ke které se naše země rovněž připojila. Její čtvrtý závazek obsahuje požadavek na vyloučení stigmatu
a diskriminace pacientů s psychiatrickými diagnózami a prosazení jejich zařazení do společnosti prohlubováním odpovídajícího povědomí veřejnosti o duševních chorobách. Individuální projekt Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje má být jedním z konkrétních kroků, které tento závazek České republiky naplňuje.

Také v žebříčku diagnóz stojí psychiatrické choroby už dlouhodobě na prvním místě. Předstihly dokonce i kardiovaskulární a onkologická onemocnění. Počet pacientů přicházejících do psychiatrických ambulancí se v posledních deseti letech zvýšil více než o jednu třetinu – léčeno je asi pět procent obyvatel. Většinou trpí poruchami nálady, neurotickými obtížemi a demencí. „Ze zkušenosti totiž víme, že lidé s duševním onemocněním a část seniorů – zejména s demencí – jsou v přístupu k informacím dlouhodobě znevýhodněni. Většina textů je pro ně nesrozumitelná, nevědí, kde
a jak požádat o radu. A zaměstnanci úřadů, kteří by jim měli podat pomocnou roku, zase nevědí, jak s některými z nich komunikovat,“ tvrdí Mgr. Hana Goldmanová, terapeutka nové sociální poradny.

Velkým problémem lidí s duševním onemocněním je jejich izolovanost v souvislosti s nedostatečnou nabídkou volnočasových aktivit a především pak s uplatněním na trhu práce. Podle odhadů pobírá totiž invalidní důchod pouze 8 až 14 procent psychiatrických pacientů. Možnost výdělku snižuje riziko stigmatizace a počet těch, kteří jsou na společnosti zcela finančně závislí. Snadno dostupná internetová poradna je jednou z možností, jak pomoci duševně nemocným najít své uplatnění.

Zprovoznění internetové poradny je jen jedním z prvních kroků změn v sociálních službách v rámci Karlovarského kraje, potažmo i v celé České republice. Součástí projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním je i tzv. destigmatizační kampaň. Jejím cílem je zvýšit informovanost veřejnosti, odborníků, pacientů, uživatelů služeb a jejich rodinných příslušníků o právech, povinnostech a možnostech začlenění lidí s duševním onemocněním do společnosti. Zacílena je i na úředníky, kteří ovlivňují život osob s duševním onemocněním na různých úrovních – v přímém kontaktu při vyřizování úředních záležitostí –, ale i v rámci rozhodování o dalším rozvoji sociálních služeb.