Pokles počtu pracovních neschopností přitom nastal ve všech krajích České republiky. Největší pokles zaznamenal z procentuálního hlediska Olomoucký kraj, a to o 16,5 procenta. Celkově se tam počet pracovních neschopností snížil o 10.516 na 55.357. Z hlediska počtu případů pak byl největší pokles ve Středočeském kraji, a to o 17.111 na 124.126.

Průměrná doba, po kterou lidé stonali, se přitom zkrátila z 50,46 na 47,88 dne, tedy o 2,58 dne. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti, 58,83 dne, byla ve Zlínském kraji, naopak nejkratší zůstává v Praze, 38,38 dne. Zde se ovšem - jako u jediného regionu ČR - mírně meziročně o 1,08 dne zvýšila.

Průměrná doba nemoci u žen trvala 48,94 dne a u mužů 46,78 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné pracovní neschopnosti u žen vykázala věková skupina od 50 do 59 let, 61,02 dne, u mužů pak kategorie nad 60 let, 78,46 dne. Naopak nejkratší dobu byli průměrně nemocní lidé ve věkové skupině do 20 let, u mužů 17,68 dne, u žen pak 23,91 dne.

Počet prostonaných dnů klesl

Ve srovnání s loňským rokem také klesl počet prostonaných dnů, a to o 17 procent na 47,786.947. Z procentuálního hlediska byl největší pokles zaznamenán v Karlovarském kraji - o 23,7 procenta, tedy o 386.524 na 1,241.071 dnů. Z hlediska celkového počtu byl největší pokles v Moravskoslezském kraji, o 1,400.426 na 6,268.696 dnů.

Nejčastěji lidé stonali s nemocemi dýchací soustavy. ČSSZ evidovala kvůli tomuto onemocnění celkem 303.070 ukončených případů pracovní neschopnosti a 5,274.133 prostonaných dnů. Průměrně trvala pracovní neschopnost zapříčiněná touto diagnózou 17,40 dne.

Mezi další časté důvody pracovní neschopnosti patřila také onemocnění pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 202.621 případů nemoci a 14,046.142 prostonaných dnů. Průměrná doba nemoci se 69,32 dne výrazně přesahovala celkový průměr.