Každý člověk má právo na „sebeautorství“, takže musí sám rozhodovat o záležitostech, které mohou jeho život změnit, píše Akhlaghi v článku pro filozofický časopis Analysis, o němž informuje list The Guardian. Akhlaghi zastává názor, že toto právo je porušováno i dobře míněnými radami přátel a rodiny ohledně zásadních životních rozhodnutí.

Filozof argumentuje tím, že je nemožné vědět, zda blízkému člověku prospěje transformativní zkušenost, jako je nová práce, narození dítěte nebo studium na univerzitě, dokud není po ní. Je proto podle něj na nich samotných, aby to zjistili. Teprve nezávislá volba navíc lidem umožní poznat sama sebe, své hodnoty a preference, zdůrazňuje.

Díky rozhodování o sobě samých lidé podle filozofa získávají určitý stupeň „sebeautorství.“ Akhlaghi tvrdí, že zasahovat do transformační volby někoho jiného je ospravedlnitelné pouze konkurenčními morálními hledisky, například pokud by tím mohla být způsobena újma ostatním.

„Schopnost vidět, že osoba, kterou jsme se stali, je výsledkem rozhodnutí, která jsme učinili sami za sebe, je velmi důležitá,“ uvádí filozof. „Existuje spousta různých důvodů, proč se můžeme snažit zasáhnout - některé jsou sobecké, jiné dobře míněné - ale ať už je naše motivace jakákoli, můžeme způsobit značnou škodu, a to i lidem, které máme nejraději,“ dodává.

Akhlaghi naznačuje, že čím je pravděpodobnější, že volba ovlivní něčí „základní identitu a hodnoty“, tím silnější morální důvody lidé potřebují, aby mohli zasáhnout do rozhodovacího procesu někoho jiného. Proto je snazší radit kamarádovi, jestli si má dát cheeseburger než jestli má jít na univerzitu.