Paradoxní Francouzi

- Zdraví autor: red

Alkohol může být „dobrým sluhou“, který naše cévy chrání. Ale také zlým pánem.

Pobyt v zakouřeném prostředí, nekvalitní strava v rychlých občerstveních, smažení na přepálených tucích či život ve městech dusících se výfukovými plyny. K tomu přičtěte vysokou pracovní zátěž a stres. A souhrn faktorů podporujících vznik tzv. volných radikálů je na světě. Pozitivního na nich není nic. Jde totiž o částice vzniklé z kyslíku nebo dusíku reakcemi v našem těle. Nebezpečnost těchto látek spočívá v jejich vysoké reaktivitě. Slučují se a přeměňují molekuly ve svém nejbližším okolí, ať už jde o složky cévních stěn, nebo DNA našich buněk. To všechno dohromady může vést ke vzniku aterosklerózy nebo nádorů. Pokud máte trvale vyšší hladinu cukrů (nad 5,6 mmol/l – měřeno nalačno), proces poškození stěny tepen se jen urychlí. A právě tomu umí alkohol prý zabránit. Ovšem jen v rozumných dávkách.

Jedno deci vína je „tak akorát“. Pozitivních účinků alkoholu si všimli vědci už v polovině 20. století. Od těch dob je námětem mnoha studií sledujících jeho vliv na kardiovaskulární systém a také riziko rozvoje cukrovky 2. typu.

Kdy alkohol pomáhá a kdy už škodí, názorně vysvětluje podle odborného severu www.krecove-zily.cz  tzv. „U-model“ vztahu alkoholu k cévním onemocněním. Ono zmiňované „U“ si ale představte jako písmenko mnohem mělčí, než se běžně píše. Písmeno U ukazuje koncentraci látek podporujících srážení krve, poškození cévní stěny nebo ukazatele zánětů probíhajících v těle. Koncentrace se mění v závislosti na příjmu alkoholu. Pijete-li coby žena 1 dl vína denně (nebo dvě v případě mužů), budete mít množství rizikových látek nejnižší. Pokud si ale dopřáváte vína více (nebo méně), hladiny těchto látek budou vyšší.

Jako Francouzský paradox byla pojmenována překvapivá studie z roku 1992. Ta ukázala, že pravidelní konzumenti červeného vína mají nejen nižší LDL-cholesterol, tedy ten „špatný“, ale že i jejich kardiovaskulární systém je ve velmi dobré kondici. Záhadou však je proč.

Jsou tak prospěšné ve víně obsažené polyfenoly, likvidující volné radikály, nebo samotný alkohol, zabraňující shlukování destiček, a tedy vzniku trombů? Nealkoholické nápoje s polyfenoly (např. hroznová šťáva) totiž zdaleka tak účinné nejsou. A samotný alkohol shlukování destiček v laboratorních podmínkách nezabrání...

Vysvětlení by mohlo být ve staré pravdě, že to, co dělá z léku jed a z jedu lék, je dávka. Ta optimální pro alkohol je 15 gramů. Pokud budete pít více, hrozí vám vysoký tlak, poruchy srdečního rytmu, špatná srážlivost krve nebo nedostatek vitaminů. A když to s alkoholem budete přehánět dostatečně dlouho, zničíte si játra nebo nenávratně poškodíte mozek. Přísloví „Všeho s mírou“ totiž platí i u pití alkoholu.

Tagy: alkohol