Divadlo pod Palmovkou připravuje ve spolupráci s Českou televizí dokument k 70. výročí svého založení. Dokument zejména mapuje období velkých úspěchů, kdy bylo Divadlo pod Palmovkou v čele českých divadel, proměny divadelního stylu i slavné herecké i režijní osobnosti, které se podílely na jeho divadelní tváři. Jedná se o jedinečný záznam dlouhého a pozoruhodného vývoje libeňské scény - a také o pokus postihnout génia loci jednoho z předních českých divadel.

Dokument vzniká pod dramaturgickým vedením Ondřeje Šrámka, který na přípravě dokumentu spolupracoval s dramaturgem divadla Ladislavem Stýblem. O důležitosti natočených materiálů je Ladislav Stýblo přesvědčen:

„Divadlo je vždycky velmi těsně spojené s dobou, ve které působí – odráží ji, zrcadlí, zpracovává, vyjadřuje se k ní. V případě sedmdesáti let Divadla pod Palmovkou jde navíc o období, která byla nesmírně zajímavá, problematická a která v mnohém určují i naši současnost. Navíc můžeme sledovat vývoj divadla, které to nemělo vždy lehké, protože muselo čelit mnoha překážkám a nelehkým výzvám, a přesto si dokázalo najít originální a svébytný divadelní jazyk, prosadit se a opakovaně dostat do čela českého divadelnictví. Díky České televizi máme jedinečnou příležitost zachytit mimořádně cenné vzpomínky a názory osobností, které byly u toho a které spoluvytvářely české divadlo uplynulých dekád. Vznikající dokument proto má přesah i mimo Divadlo pod Palmovkou – je také pokusem zachytit na konkrétním příkladu libeňského divadla i celé poválečné české divadelnictví s jeho hlavními proudy.“

Dokument režíruje Jan Brichcín, který k projektu uvádí:

„Je především velmi neobvyklé, aby se v České televizi dělal hodinový dokument o nějakém divadle. Vznikají sice různé cykly a vícedílné portréty, ale tady jsme dostali možnost věnovat divadlu celou hodinu. Proč? Protože jednak je to významné divadlo, které má svoji neuvěřitelně barevnou historii. Má také dostatek archivních materiálů samo, ale i v České televizi je také poměrně hodně obrazových materiálů, protože se do Divadla pod Palmovkou jezdilo hodně točit. Ať už celá inscenace, anebo pro Divadlo žije! Takže můžu konstatovat, že práce režiséra bude v tomto případě radostná, protože je z čeho vařit.“

Mezi respondenty se zařadily nejvýznamnější žijící osobnosti, které na Palmovce během jeho úctyhodné historie působily. Bylo nám velkou ctí mluvit se zakladatelem Divadla pod Palmovkou, panem Janem Skopečkem, s předním českým teatrologem Janem Císařem, dramaturgy Martinem Velíškem a Petrem Mandelem či s panem Ladislavem Mrkvičkou. Mezi dalšími váženými hosty jsou pozváni například Vilma Cibulková, Jan Teplý, Zdena Hadrbolcová, Marie Málková, Marie Drahokoupilová, Kateřina Macháčková, Marcela Nohýnková a mnozí další.

Libeňské divadlo má co vyprávět. Jeho prapočátky nalezneme v šedesátých letech 19. století v sále zájezdního hostince U Deustchů. Za války prostor sloužil jako skladiště nevojenského materiálu pro Wehrmacht, nedaleko došlo k atentátu na Heydricha, své poslední verše nedaleko napsal dle vyprávění Jaroslav Vrchlický a František Škroup na blízké zemědělské usedlosti napsal hudbu k české státní hymně. V jedné ze svých prvních rolí zde vystoupil pozdější král komiků Vlasta Burian, naopak se zde uskutečnilo jedno z posledních vystoupení velkého českého herce Eduarda Vojana.

V srpnu 1948 bylo v žižkovské Akropoli založeno nové divadlo pod názvem Městské a oblastní divadlo. Jeho ředitel a režisér Jan Strejček si k sobě přizval například Jana Skopečka, Věru Tichánkovou, Josefa Kemra, či populární prvorepublikové filmové hvězdy Theodora Pištěka a Annu Melíškovou. Soubor se ze Žižkova brzy přesunul do pražské Libně, kde působí dodnes. Do roku 1956 zde mohli diváci vidět především inscenace vyhovující ideovým požadavkům doby, ale také hry patřící k české klasice.

Velká nová éra nastala s příchodem nového ředitele a uměleckého šéfa Václava Lohniského, který zejména v šedesátých letech ze zdejšího divadla učinil jednu z nejsledovanějších českých divadelních scén. V dalších letech zde režírovaly i takové persony moderního divadla, jako byl Otomar Krejča a Jan Grossman.

Po sametové revoluci nastalo divácky populární období Petra Kracika, v roce 2013 vyhrál konkurs Michal Lang s koncepcí nazvanou Divadlo pod Palmovkou probuzené ze spánku. Právě pod vedením Michala Langa Divadlo pod Palmovkou vstoupilo do své nové úspěšné etapy.