Neuvěřitelné: Na setkání s dcerou čekala téměř 80 let
3. 1. 2012 – 16:10 | Kuriozity | Danica Klein |Diskuze:
Skoro 80 let čekala na setkání s dcerou Minka Disbrowová z USA. Dítě musela dát k adopci poté, co byla ve 20. letech znásilněna. Zbyla jí jen černobílá fotografie nemluvněte zabaleného v přikrývkách, jméno adoptivních rodičů však neznala a kontakty s úřady, které měly příslušné záznamy, byly časem přerušeny. S dcerou se nakonec díky pátrání svých příbuzných setkala. Stalo se tak po 77 letech v jejích 94 letech.
Dcera nizozemských přistěhovalců Disbrowová žila v dětství v Jižní Dakotě. Její nevlastní otec měl za to, že střední škola je jen pro děti z města. Dívka proto absolvovala jen základní školu a místo dalšího vzdělání pomáhala na mléčných farmách při dojení krav. V roce 1928 ji a její kamarádku z hodin šití Elizabeth přepadli tři muži a obě dívky znásilnily.
"Nevěděly jsme, co dělat. Nevěděly jsme, co říct. Takže když jsme se vrátily domů, nic jsme neřekly," vzpomíná Disbrowová. Děťátko s blond vlásky se jí narodilo až v luteránském domově pro těhotné dívky, kam ji matka s otčímem poslala. Dítě si prý chtěla nechat, vedení domova a matka jí však řekly, že dítě s sebou na farmu vzít nemůže.
Osud dítěte
Betty Jane, jak dcerku pojmenovala, chtěli k adopci duchovní se svou ženou. O osudech dcery se Disbrowová poté dozvídala z dopisů úřadu pro adopci, se změnou vedení však tyto kontakty ustaly.
Disbrowová se poté vdala a měla dvě děti. Možnost, že by svou dceru mohla znovu spatřit, ožila až před šesti lety, kdy tehdy 94leté ženě zavolal muž s tím, zda by chtěla s dcerou hovořit. Ukázalo se, že jde o jednoho z šesti potomků Betty Jane, která se nyní jmenovala Ruth Leeová.
Leeová celý život věděla, že je adoptovaná. Po biologických rodičích začala pátrat jako 70letá v době, kdy měla problémy se srdcem a lékaři ji požádali o rodinnou anamnézu. Její syn Brian od soudu v Jižní Dakotě obdržel 270 stránkový fascikl s dokumenty o adopci i rukou psanými dopisy, ve kterých se Disbrowová ptala na osud dítěte, a začal po své babičce pátrat na internetu.
Jako bychom se nikdy neodloučily...
"Hledal jsem někoho, o kom jsem si myslel, že už pravděpodobně nežije," tvrdí nyní 54letý muž, jemuž se podařilo najít telefonní číslo Disbrowové. O měsíc později Leeová se synem za ní odletěli do Kalifornie.
"Bylo to, jako bychom se nikdy neodloučily," tvrdí Disbrowová. Rodiny se od té doby několikrát setkaly. Disbrowová poznala svá vnoučata a pravnoučata a na jaře se chystá s nimi oslavit 100. narozeniny. Setkání s dcerou dosud považuje za neskutečný zážitek a občas má prý pocit, že vše se jí jen zdálo a že se brzy z tohoto krásného snu probudí.