(Ne)vycházíte se svou tchyní?

Nejen muži mají s tchyněmi občas potíže. Nedávno jsem ve vlaku zaslechla slečnu, která vyprávěla o své tchyni. Vychvalovala ji, jak je skvělá a jak s ní má lepší vztah než s vlastní matkou. Ovšem každý si v matce svého miláčka nenajde takovou spřízněnou duši. Naše čtenářky o tom povyprávěly své.
Nekomunikuje s vámi
Sedíte společně v obýváku a neprohodí s vámi ani slovo? Nejste v tom sama. ,,Už jsem si zvykla, že se se mnou přítelova matka nebaví. Po tom, co odbyde otázku na téma práce nebo škola, naše konverzace končí. Nevzpomínám si, že by se mě někdy zeptala přímo, jestli si dám třeba čaj. Vždy se ptá přítele, zda si dáme něco k pití, i když on má hrnek na stole.“ Takhle popisuje svou tchyni čtenářka Radka. Pokud chcete váš vztah nějak zlepšit, snažte se, aby viděla, že vy o vzájemnou konverzaci máte zájem. Podaří-li se vám zapříst s ní rozhovor, můžete si gratulovat. V opačném případě se pokuste tento problém hodit za hlavu. Vy jste udičku nadhodila, ale ona viditelně dává najevo, že o žádné povídání s vámi nestojí. Raději svou energii soustřeďte na přítele a ostatní členy rodiny.
![]() |
Nebo jste na ostří nože? |
Upřednostňuje druhé dítě
Váš přítel má sourozence a matka ho neustále upřednostňuje? Ani to není žádný výjimečný případ. S podobným problémem se nám svěřila Mirka. „S manželem jsme svoji šest let. Od samého začátku pozoruji, že jeho matka soustřeďuje většinu své pozornosti na jeho sestru a nás odstrkuje. Projevilo se to i na vnoučatech. Nemůžu říct, že by naše děti neměla ráda, ale u švagrové tráví spoustu času. U nás, když už se objeví, hned zase mizí. Za tu chvíli nám však stihne osvětlit všechny slasti i strasti své milované dcery. Já sama bych to neřešila, ale co mám odpovědět dětem, když se ptají, proč babička už jela domů a proč si s nimi nepovídala?“
Dělá vám naschvály
Naplánujete si výlet, ale ona nutně potřebuje auto, kterým jste chtěli jet? Nikdy vás nenechá o samotě? Změní svoje plány a vám o tom nedá ani vědět? I tak umí maminky nadzvednout mandle. „Přítelova rodina má jen jedno auto, o které se občas svádí boje. Přítel, když si chce auto půjčit, se snaží vždy se zbytkem rodiny domluvit. Ale to neplatí o jeho mamince. Ta, když se rozhodne, že někam pojede, tak si bez ohledů na nás auto vezme klidně na celý den. Nám pak udělá čáru přes rozpočet. Nikdy nám nezavolá. Když se jí na to pak ptáme, ani neodpoví.“ Takhle bojuje se svou tchyní čtenářka Alice. A její rada pro ostatní čtenáře? Nikdy se kvůli tomu s přítelemnehádat. On za svou matku nemůže, a pokud vidíte snahu alespoň z jeho strany, raději to hlouběji neřešte.
![]() |
Ne každý vztah s tchyní je ideální. |
Je přehnaně starostlivá
Naproti nezájmu stojí přehnaná starostlivost, která se také může stát problémem. ,,Maminka mého bývalého přítele mě brala jako vlastní dceru. Pečovala o nás víc, než je zdrávo, a snažila se nám zorganizovat život. Jen jsem se u nich v pátek odpoledne objevila, hned mi připravovala peřiny s tím, že oni pojedou na chatu, abychom měli s přítelem celý byt pro sebe. Neříkám, že to někdy nepřišlo vhod, ale mívala jsem svoje plány, které jsem rozhodně rušit nechtěla. Často nám tedy život komplikovala,‘‘ říká Šárka a dodává, že se tento vztah rozpadl. Nemůže prý obvinit jen přítelovu maminku, ale nezapírá, že i ona na ukončení vztahu měla určitý podíl.
![]() |
Nedovolte nikomu, aby váš vztah zničil. |
Jediná univerzální a zároveň nejúčinnější rada zní – nevšímejte si jí. Ať už je prostě taková, nebo se vám snaží dávat najevo, že vás nemá ráda, hoďte ji za hlavu. Pro vás je partner na prvním místě, a pokud vám dává najevo, že ho nezajímá, co si matka myslí, je to to nejlepší, co pro vás může udělat. Nevyvolávejte zbytečné hádky. Je jasné, že on vám přímo nenaservíruje, že vás jeho matka nesnáší, pořád je to jeho nejbližší rodina.
AUTOR: Marie Michaleová
- Svoji matku v roli tchyně, kdy byla k nevěstám od počátku laskavá, ale dominantní. To až ke sklonku života byla vděčná za pomoc a velmi vstřícná moudrá stařenka. Její případné rozladění přenášela na manžela a na syny, ale vůči snachám zůstala zpravidla solidární.
- Matku mé manželky jako tchyni, kde ta mě zpočátku určitě nepovažovala za nejvhodnějšího partnera pro dceru. Ale spíš pro odlišný způsob života /přiženil jsem se na vesnici/, až jí postupně přesvědčilo to, že nejsem lenoch. Žili jsme spolu 10 let a nakonec prahla po osamostatnění moje žena víc než já. Nyní se starou tchyní vycházím velmi přátelsky.
- Svoji ženu jako dvojnásobnou tchyni. A vidím rozdíl jen v tom, že v prvéím případě má možnost snaše pomoci a pomoc je vítaná a ve druhém případě, kde je snacha "nezávislejší" ráda pomůže bez vnucování. Je to moudré, protože je čtyřmi vnučkami milována a s tím už jejich rodiče nic nenadělají.
Tedy, abych to shrnul, moje zkušenost je ta, že ženské a mužské uvažování se liší. Pokud se vztahy tněkde občas mírně rozladí, ale není to žádný horor, tak platí jedno poučení ze všeho:
Učme se uvažovat v čase. Nejlepší tchyně je ta, která ctí svoji snachu jako nezávislou matku od rodiny /současnou i budoucí/. Na tom mohou všichni muži jen vydělat.