Narkolepsie postihuje méně než jedno procento lidí. Zatímco poruchy spánku zvyšují riziko deprese, nemocí srdce a cév, cukrovky či obezity, vyřazuje narkolepsie pacienty z běžného života. Upadají několikrát za den nečekaně do spánku. Nemoc ale bývá málokdy poznána, a tak nedostanou vhodnou léčbu, říká profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. 

"Narkolepsie je chronické onemocnění, při kterém doprovází záchvaty nezladatelné spavosti také náhlé ochabnutí svalů. Pacienti mají při usínání či probouzení zrakové, sluchové či hmatové halucinace. Trápí je živé až děsivé sny," popisuje profesorka projevy nemoci, která je zatím veřejnosti málo známá. První příznaky narkolepsie se objevují většinou v pubertě, nemoc pak provází pacienty celý život. 

Kvalitě spánku se věnuje Mezinárodní den spánku 19. března, narkolepsii Evropský den narkolepsie o den dříve.   Profesor Karel Šonka ze stejného pracoviště doplnil, že trvání spánku ovlivňuje nejen vznik některých nemocí, ale i délku života. "Lidé s chronicky velmi krátkým nebo naopak velmi dlouhým spánkem mají kratší výhled dožití než ti, kteří spí denně sedm až osm hodin," říká.  

Letos se také začala tvořit Evropská databáze dětských i dospělých pacientů s narkolepsií. Má přispět k lepší informovanosti o nemoci a zkvalitnění diagnostiky, což umožní podle profesorky včasné nasazení léčby. Tím se zmírní i nepříznivé společenské důsledky choroby.   V Česku bylo letos založeno občanské sdružení Diagnóza narkolepsie, první setkání má symbolicky 18. března v pražském kině MAT.