Růstový hormon je hormon, který ovlivňuje nejen růst jedince, jak je ostatně patrno už z jeho názvu, ale i další pochody v lidském těle. Na jeho uvolňování má vliv mnoho faktorů. Podle studie amerických, mongolských a kanadských vědců by jedním z nich mohlo být i pití mléka. Jejich studie o účincích spotřeby mléka na růstový hormon a růstový faktor podobný inzulinu 1 (IGF-1) u dětí naznačuje, že pití mléka může způsobit zvýšení hladiny růstového hormonu dětí.

Mléko navíc obsahuje řadu složek, které jsou potřebné pro zdravý růst dítěte.  Odborníci na výživu doporučují například kojit dítě minimálně do dvou let života. Konzumovat mléko a mléčné výrovky by ale měli i starší děti a dospělí. Nejen jako prostředek pro zdravý růst a výživu, ale třeba také jako prostředek proti vzniku osteoporózy.

Podle průzkumu společnosti Tetra Pak, významného světového výrobce nápojových kartonových obalů, který realizoval v roce 2008 spolu s agenturou STEM/MARK, celých 36 % Čechů nepije pravidelně mléko, z toho 28 % nepije mléko vůbec. K mléku se vztahuje celá řada mylných názorů: třetina populace si myslí (27 %), že odborníci považují mléko za nezdravé a těžce stravitelné. Tři čtvrtiny Čechů (74 %) si myslí, že trvanlivé mléko obsahuje konzervanty. Velmi rozšířený je také názor, že mléko v obchodě je ředěné vodou. Rozšíření mylných názorů je podle odborníků na výživu alarmující.

Pokud se bojíte, že je pro vás mléko nevhodné kvůli často zmiňovanému obsahu tuku a cholesterolu, máme pro vás dobrou zprávu. Průzkumy ukázaly, že povrch mikrobiálních mléčných kultur na sebe váže cholesterol a tyto buňky se pak z těla vyloučí. Mléko proto nemá vliv na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Naopak často dochází k jeho snižování, a to i při konzumaci mléka polotučného a tučného.

Nutriční terapeutka Tamara Starnovská na specializovaném serveru www.aerobic.cz říká: „Nikdy nelze posuzovat jednu potravinu bez souvislosti s celkovým stravováním a vždycky hraje zásadní roli celkové konzumované množství. Ve sklenici mléka je obsaženo 8,5 g bílkovin, 4 g tuku, 12 g sacharidů, různé vitamíny - například vitamin A (34 mikrogramů) a vitamin B1 (0,1 mg), minerální látky - například 295 mg vápníku, jód (8,25 mikrogramu), selen (20 mikrogramů), draslík (387 mg) a hořčík (30 mg). Zajímavý je i takzvaný trojpoměr živin 29 % B : 41 % S : 31 % T“. A dodává: „Využití vápníku z mléka je pro organizmus člověka nejsnazší a díky tomu je nejvhodnějším zdrojem vápníku, ve zmíněné sklenici je obsažena jedna třetinu až čtvrtina (liší se podle potřeby konkrétního člověka) denní dávky vápníku.“

Tip na horké nápoje z mléka:
Osvědčeným lidovým receptem proti špatnému usínání je hrnek teplého mléka před spaním. V Indii se do tohoto „elixíru“ navíc přidává kurkuma, která má pozitivní vliv na funkci jater. Při bolesti v krku a nachlazení se vřele doporučuje podobný recept, tentokrát doplněný o med, který se nechá rozpustit v horkém mléce.

Na odborném serveru www.rustovyhormon.cz  je zmíněna zajímavá studie, která probíhala na dvou poměrně odlišných místech – v mongolském Ulánbátaru a americkém Bostonu ve státě Massachusetts. Školákům v Ulánbátaru se porovnávala hladina růstového hormonu před pravidelným pitím plnotučného mléka a po jeho každodenním měsíčním pití. V Bostonu se naopak porovnávala hladina při podání nízkotučného mléka a jeho vysoce výživné náhražky. Děti dostávaly denně dávku cca 710 ml mléka. To bylo pouze z mlékáren, které nepoužívají bovinní somatotropin, růstový hormon hovězího dobytka, který by mohl výsledky pokusu zkreslit. Srovnáván byl potom růst amerických dětí s mongolskými, které mléko konzumují poměrně zřídka. Třída mongolských dětí vykázala velice rychlý nárůst tělesné výšky (ekvivalent 12 cm/rok) oproti americkým dětem, které by vyrostly průměrnou výškou rychlostí 5–6 cm za rok. Vědci předpokládají, že tento rozdíl nebyl způsoben dřívější "špatnou" výživou mongolských školáků, ale že právě dostatečný příjem mléka zapříčinil zvýšení hladiny růstového hormonu. To je nové zjištění a autoři studie naznačují, že živiny a bioaktivní faktory v mléce mohou stimulovat produkci růstového hormonu podvěskem mozkovým (hypofýzou). Sekrece růstového hormonu by tedy mohla být u dětí závislá na množství vypitého mléka.

Už i naše babičky znaly a využívaly pozitivní účinky mléka, přestože žádnou vědeckou analýzu jeho složek neměly k dispozici. V zimě nemusí mít každý chuť na studené mléko, naštěstí však existuje řada horkých mléčných nápojů, které mohou v chladných dnech prospět našemu zdraví.