Michael Jackson: Život jiný než ty ostatní

- Ženy autor: red

Michael Jackson zemřel. Ve čtvrtek 25.června 2009 v Los Angeles odpoledne ho sanitkou v hlubokém kómatu přivezli do místní nemocnice. Padesátiletého zpěváka doma zradilo srdce, záchranářům se ho nepodařilo oživit. Lékaři prohlásili Michaela Jacksona za mrtvého v nemocnici ve 14:26 místního času, tj. ve 23:26 SELČ. „Do nemocnice byl přijat už v bezvědomí. Lékaři nenahmatali pulz,“ uvedl Fred Corral z ústavu soudního lékařství. Uzavřela se životní pouť jedné z nejpodstatnějších osobností populární hudby. Smrt Michaela Jacksona, podobně jako smrt Elvise Presleyho či Johna Lennona, definitivně uzavřela jednu její kapitolu.

zdroj: Archiv

Michael Joseph Jackson se narodil v městečku Gary ve státě Indiana. Otec Joe byl jeřábník na stavbě, matka pracovala jako uklízečka a rodina patřila spíš k chudším. Ve volných chvílích hrával otec na kytaru v jedné skupině, která vystupovala po okolních barech. Jacksonovi rodiče byli silně věřící, měli blízko ke Svědkům Jehovovým a svých devět dětí vychovávali v respektu k církvi. Sedmý příslušník rodu Jacksonových, Michael, se narodil 29. srpna 1958. Na světě už v té době byli jeho sourozenci Rebbie, Jackie, Tito, Jermaine, La Toya a Marlon. Randy a Janet se narodili později. Od nejútlejšího věku vyrůstaly Jacksonovy děti v rytmu hudby. Chlapci, kromě Randyho, který byl tehdy ještě příliš malý, využívali otcovy nepřítomnosti a půjčovali si jeho kytaru. Žili pro jedinou vášeň: hudbu. Chovali se jako opravdová hudební skupina, Marlon a Michael měli role zpěváků. Když se jednou vrátil otec z práce, poprosili ho, aby si je poslechl. Nejdřív je nebral vážně, ale nakonec se nechal přesvědčit. V malém obývacím pokoji začali chlapci tančit a zpívat a tatínek se nestačil divit. Kluci měli velký talent a stačilo ho jen rozvinout. Otec tušil, že by mohli nadělat jmění a dostat se ze skromných poměrů. Vytvoří ze svých synů hvězdy showbyznysu! Nápad byl na světě, teď už ho jen realizovat. A tak Joe a jeho pět synů vykročili do uměleckého světa. Legenda vypráví, že během prvního interview Katherine Jacksonová prohlásila: „Poprvé jsem viděla Michaela tančit, když mu byl rok a půl a pohyboval se v rytmu pračky.“ Joe vnutil svým synům autoritářský způsob života, v němž hlavní roli hrála poslušnost, serióznost a přesnost. Jakmile se chlapci vrátili ze školy, už ven nesměli. Pod otcovým dozorem zkoušeli a zkoušeli, někdy až do úplného vyčerpání. Otec byl přísný, kritický, někdy i krutý, takže v případě falešného tónu nebo při chybném nasazení na lehkou dobu občas neváhal použít řemen, aby chlapce přivedl k pořádku. Ve skupině měl Michael vzhledem k tvaru své nosní přepážky přezdívku Velký nos. Joe koupil minibus a o každém víkendu s dětmi objížděl okolní městečka a vesnice a hledal bary, kde by jim dovolili vystoupit. Ačkoliv tyto nepříliš navštěvované hospody nebyly ideálním místem pro děti, musely se podřídit rozhodnutí patriarchy a nesměly odmítnout žádné vystoupení. Michael tak v osmi letech poznal prostředí naprosto odlišné od toho, v němž vyrůstali jeho vrstevníci. Daleko od školních lavic potkával transvestity, alkoholiky a narkomany. Jednou večer si Bratří Jacksonů (tak se skupina jmenovala) všimla zpěvačka, která v té době získala obrovské úspěchy se skupinou Supremes – Diana Rossová. Talentovaní chlapci a zejména Michael ji zaujali natolik, že je představila Berrymu Gordymu, velkému šéfovi hudebního nakladatelství Motown, který se podepsal pod úspěchy takových hvězd jako Lionel Richie, Marvin Gaye a dokonce i Stevie Wonder. Ve skutečnosti to ovšem bylo jinak – chlapců si nevšimla Diana Rossová, ale Bobby Taylor a Gladys Knightová. Jenže Gordy chtěl vytvořit legendu, a proto tvrdil, že je objevila jeho oblíbená zpěvačka. Joe měl čich na peníze. Podepsat smlouvu s Motownem by bylo skvělé! Chlapci okouzlili Gordyho natolik, že je nechal nahrát první písničku. Svým talentem na něj zapůsobil zejména malý Michael, takže se s Joeovým souhlasem rozhodl postarat se především o něj, uvést ho do světa showbyznysu a udělat z něj – jak později říkal – největší světovou hvězdu. Jednoho dne Gordy o Michaelovi prohlásil: „Ten kluk ví, o co jde, a jeho zpěv je naprosto fenomenální. To jsem si uvědomil v okamžiku, kdy jsem ho viděl poprvé. Zpíval s úžasným zápalem a v jeho zpěvu byla taková inspirace a bolest, že to nemá obdoby. Jako kdyby skutečně prožil všechno, o čem zpíval… Při zpěvu na mě neustále upíral oči, jako by mě pozorně studoval…“ Říjen roku 1969 – bratři Jacksonové se proměnili v Jackson Five. Jejich první deska, I Want You Back, se okamžitě vyhoupla do čela amerického žebříčku padesáti nejprodávanějších desek. Prodalo se jí dva miliony, což byl rekord MotoTautes. Vzápětí následovaly další desky a všechny se spolehlivě dostaly na první místo. V sedmdesátých letech 20. století natáčela skupina Jackson Five desku za deskou a křižovala USA a Anglii. Na mnoha místech koncertovala a všude vyvolávala nadšení. Berry Gordy byl s chlapci navýsost spokojen a napadlo ho uvést Michaela a Jermaina na sólovou dráhu. Michaelova fotografie se dokonce v roce 1971 objevila na obálce prestižního amerického časopisu Rolling Stone. Opět se dostavil úspěch, jenomže mladý zpěvák se u společnosti Motown cítil stále svázanější. Všechno muselo klapat podle Gordyho a Michael nemohl psát vlastní písničky. Gordy mu zcela vnutil svou vůli, všechno bylo vypočítáno na milimetr přesně. Frustrovaný Michael chtěl překročit horizont a jít dál. Navíc pětice chlapců přestala v sedmdesátých letech přitahovat davy. Jistě, pořád prodávala desky, ale publikum už jimi nebylo tak nadšené. Jacksonovi zkrátka vyrostli. Čtyři z nich se oženili a Jermaine si vzal Gordyho dceru. Adolescenti, kteří kdysi okouzlovali hospodyňky i jejich dcery, náhle dospěli. Od chlapeckých začátků uplynulo deset let. Hudebně se nijak nevyvíjeli a navíc cítili, že už jim Gordy nevěří. Pokud chtějí přežít, musí změnit prostředí! Roku 1975 se rozešli s Motownem a podepsali smlouvu s Epic-CBS Records, jedním z největších hudebních vydavatelství v USA. Všichni s výjimkou Jermaina, jenž zůstal pod ochrannými křídly svého tchána. Ke skupině se připojil Randy, který byl dříve na zpívání příliš mladý. Následovala právní tahanice o název skupiny – se jménem Jackson Five zacházel Berry Gordy, jako by mu patřilo. Po několika zdlouhavých procesech Gordy vyhrál a pět chlapců si muselo změnit jméno. Z Jackson Five se stala skupina The Jacksons a pod tímto názvem vyšlo u CBS i jejich první album. Prodejně deska zaznamenala obrovský úspěch, ale stejně jako u Motownu na ní neexistovala jediná píseň, kterou by si chlapci napsali sami. Následující rok si po neúspěchu s prodejem alba Goin’ Places vyžádali Jacksonovi v čele s Michaelem rozhovor s vedením CBS a vysvětlili mu, že pokud chtějí dosáhnout úspěchu, musí získat svobodu a psát si ke svým písničkám texty sami. Vedení CBS souhlasilo, ale velmi pečlivě na jejich práci dohlíželo. S Michaelem a Marlonem u řídicích pák vydala skupina album Destiny. Kritika je přijala více než příznivě, a tak chlapci pronikli na nejvyšší příčky amerického showbyznysu. Tento komerční úspěch umožnil Michaelovi vstoupit na sólovou dráhu. Aby tak mohl učinit, rozhodl se úplně změnit výraz, kterým se chtěl naprosto odlišit od toho, co dělal spolu s bratry. V té době natočil film The Wiz s režisérem Sydneym Lumetem, což byla hudební verze knihy Čaroděj ze země Oz. Mike v ní zpíval roli strašidla, hlavní ženskou roli vytvořila Diana Rossová a roli skladatele Quincy Jones. Setkání s Quincym mělo pro Michaelovu kariéru rozhodující význam. Mladík si nedělal žádné iluze, ale přesto se producenta filmu zeptal, jestli nezná někoho schopného, kdo by se postaral o jeho kariéru. Quincy takového člověk znal: on sám! Jackson nevěřil svým uším. Velký Quincy Jones se nabídl, že se o něj postará. Renomovaný producent jménem Q (Quincyho producentské jméno) spolupracoval s těmi největším umělci. Pro mladého muže to znamenalo víc než čest, bylo to největší štěstí jeho života! ... Do června 2009 Michael Jackson nevydal nové album, dokonce se objevovaly pochybnosti, zda se popový král vrátí v plné síle ke své úspěšné kariéře. Fanouškové však nepřestávali věřit a oddaně čekali, ostatně mnohé napovídalo tomu, že slavného zpěváka, kterého neudolaly nejrůznější aféry, obvinění či údajné finanční problémy, naopak znovu všechny překvapí. Vždyť v roce 2007 vydal Michael Jackson album Thriller 25 k pětadvacátému výročí své nejúspěšnější desky nazvané Thriller, která v roce 1982 odstartovala jeho raketový vzestup v sólové dráze zpěváka, skladatele, choreografa a textaře. Thriller 25 obsahoval původní písně z alba i nové remixy a prodával se velice dobře. V roce 2008 ke zpěvákovým padesátým narozeninám vyšlo kompilační CD King of Pop, na kterém byly nejoblíbenější Michaelovy songy. Ve většině zemí, kde CD vyšlo, mělo obrovský úspěch, fanouškové byli nadšení. To naznačovalo, že král popu se neloučí, jen své věrné obdivovatele nechává čekat, napíná je, jak bylo jeho dobrým zvykem. A navíc, Michael přece připravoval návrat na koncertní pódia! Od července 2009 do dubna 2010 plánoval několik desítek koncertů v londýnské O2 aréně…, a když byla některá vystoupení posléze zrušena či přesunuta, o to víc byli všichni napjatí a zvědaví, zda legendu pop-music skutečně po letech opět spatří na vlastní oči a budou moci obdivovat Michaelovy výjimečné taneční a pěvecké kreace. Jackson prodal ve světě přes 750 milionů exemplářů svých alb a patřil k nejúspěšnějším hudebníkům všech dob. Získal 13 cen Grammy a Thriller z roku 1982 je stále nejprodávanějším albem všech dob. Kniha FENOMÉN JACKSON (v prodeji od 10. července 2009) zachycuje všechny nejdůležitější okamžiky Jacksonovy kariéry, podrobně mapuje jeho životní cestu – od nadaného dítěte a začátků ve skupině Jackson Five až po oslnivé úspěchy sólového zpěváka. Autor se nebojí otevřít kontroverzní problémy spojené s Jacksonovým soukromým životem, především však zdůrazňuje jeho vysokou profesionalitu, za niž si ho vážili všichni, kdo s ním kdy pracovali. Král popu Michael Jackson – interpret, skladatel, textař, tanečník, choreograf a producent – byl extravagantní člověk a kontroverzní génius. Mohli jste ho milovat nebo nenávidět, nikoho však nenechal lhostejným. Jeho smrt, stejně jako smrt Elvise Presleyho nebo Johna Lennona, definitivně ukončila jednu kapitolu populární hudby.