„Srdečně-cévní onemocnění se u žen začínají objevovat, především v podobě srdečních infarktů a mozkových mrtvic, po 55. roce. U zhruba poloviny případů přitom udeří tak náhle a nečekaně, že nedají postižené osobě ani šanci dostat se k lékaři,“ uvádí preventivní kardiolog MUDr. Jan Piťha, CSc. z IKEM, Praha „Proto se snažíme odhalit rizikové ženy ještě před tím, než se u nich ukáží často nevratné projevy aterosklerotického postižení. Základním kamenem preventivních opatření je správná životospráva zaměřená na snížení hladiny cholesterolu a na úpravu dalších nepříznivých tukových látek v krvi, snížení krevního tlaku a nekuřáctví,“ doplňuje MUDr. Piťha. V České republice zemře 16x více žen na srdečně-cévní onemocnění než na zdánlivě nejobávanější ženské onemocnění – rakovinu prsu. Přesto jsou tato onemocnění u žen často podceňována. Důvodem je skutečnost, že se díky dočasné ochraně estrogenů začnou projevovat v průměru o deset let později než u mužské populace. Tento „odklad v čase“ by mohl být využit pro účinnější prevenci u žen, nicméně se doposud větší pozornost soustředila na muže. „Jen asi 20 % žen má to štěstí, že se u nich klimakterium, neboli přechod, projeví pouze vymizením menstruace. Většina pociťuje ve větší či menší míře akutní příznaky, jako jsou pocení či návaly horka. Zapomínat nesmíme ani na dlouhodobá rizika spojená s nástupem menopauzy. Do této skupiny patří například srdečně-cévní onemocnění a osteoporóza. Proto i my, gynekologové, ženy nabádáme, aby se o tato témata zajímaly,“ říká gynekolog MUDr. Tomáš Fait z VFN v Praze. Ženy nejčastěji navštěvují svého lékaře s akutními problémy spojenými s klimakteriem a menopauzou. Projevy návalů horka, pocení, nespavost apod. jsou „vidět“ a ženám komplikují život. Nicméně neviditelný nepřítel, zvýšená hladina cholesterolu a její možné následky, je ohrožuje více, a proto by si ho ženy všímat ještě více než projevů viditelných. Praktiční lékaři tyto otázky řeší především pomocí úprav životosprávy. V případě zvýšené hladiny cholesterolu tak např. doporučují omezení živočišných tuků a konzumaci rostlinného tuku obohaceného o rostlinné steroly. Tyto úpravy životního stylu doplňuje gynekolog, pokud je to nutné, ještě medikamentózní léčbou. „Vždycky jsem si myslela, že se zdravím jsem na tom dobře. Cvičím a jím zdravě. To, že mám vysokou hladinu cholesterolu mě proto překvapilo. Myslela jsem si, že mě se to přece nemůže stát a cholesterol a nemoci srdce nejsou můj problém. Jenže vysoký cholesterol nebolí, není vidět, ani svoje srdce nevidíme. Ale vysoký cholesterol mu viditelně ubližuje,“ svěřuje se s vlastní zkušeností herečka Anna Šišková. Chuťové preference žen, a tedy i jídelníček, se začínají během období hormonálních výkyvů měnit k horšímu. Tento fakt je známý z období těhotenství, ale v období předcházejícím menopauzu si jej ženy většinou neuvědomují. „Jídelníček je důležité cíleně udržovat, případně upravovat tak, aby odpovídal zásadám zdravé životosprávy, celoživotně. S ohledem na menopauze by ženy měly začít nejpozději ve 40 letech! V jejich jídelníčku by pak neměly chybět fytoestrogeny, vícenenesycené mastné kyseliny, dostatek bílkovin, vláknina, vápník a vitaminy D, E a B. V případě vysoké hladiny cholesterolu by pak ženy měly dbát na dostatečný příjem rostlinných sterolů, o nichž bylo prokázáno, že jeho hladinu výrazně snižují,“ radí nutriční terapeutka Tamara Starnovská. Pokud ženy dodržují dlouhodobě pestrý a vyvážený jídelníček a nezapomínají ani na pravidelný pohyb, mají pro své srdce i celkové zdraví velký náskok. V každém případě ale platí, že nikdy není pozdě na změny, které zlepší nejen kvalitu, ale i délku života. I malá změna je krokem k lepšímu a může hodně znamenat pro zdraví Vašeho srdce. Přečtěte si: Mozková příhoda udeří náhle Některé nemoci nás přepadají bez varování, a přesto dokáží způsobit doslova pohromu. Jedním ze zákeřných „zabijáků“ je mozkový infarkt. Jen málokdo přežije jeho útok bez vážnějších následků. A přitom by leckdy stačilo tak málo.