Křehký dětský svět I.

- Zdraví autor: Jan Janula

Když má starosti dospělý, máme pocit, že to prostě patří k životu. Pokud je má ale naše dítě, vnímáme je jako něco, co by nemělo být: "Vždyť je přeci ještě tak malé." Jsme také, abychom mu pomohli, ochotni obětovat spoustu času, energie, případně i hmotné prostředky...

Cítíme, že dítě je bezbranné, nemá takové zkušenosti a má před sebou budoucnost.  Přitom není podstatné, že je ve skutečnosti velmi odolné a přežije i velká trápení. Dnešní doba je však vůči dětem stejně náročná, jako předcházející, jen trochu jiným způsobem.

Za našich časů

Starší generace sice obvykle vyrukuje se slovy: "Když jsem byl malý, tak to bylo jiný“... či "Kdybych měl ty příležitosti, co máte vy, kde bych byl..." jsou ovšem ale i jiní, kteří poctivě přiznají, že mnohé věci byly dřív snadnější, jednodušší, méně náročné.

On se v průběhu času totiž mění jen charakter zátěže a nároků. Dnešní děti neumírají na běžné choroby, netrpí podvýživou, nemusejí od útlého věku tvrdě pracovat, nechodí do školy bez bot jako ty chudé kdysi.

Na druhé straně ovšem dramaticky stoupají nároky na vzdělání, vše je ve spěchu, na nic nemáme dost času, zvyšuje se konkurence, mění se charakter rodinného prostředí.

I přes stále větší znalosti  a míru informací děti mnoha věcem nerozumějí, protože se na rozdíl od dřívějších dob odehrávají mimo jejich život.

Krize rodiny

Dnešní děti se ve vyspělé zemi, jakou je Česká republika, ale musí vypořádat od nejútlejšího věku s celou řadou psychických problémů.

A protože nelze oddělovat tělo od duše,  ty mají tendenci transformovat se do tělesných neduhů, jak praví  klasik, všechno souvisí se vším..

Vzhledem k tomu, že výzkumy jasně ukazují, jaký význam mají nejranější vývojová stadia v životě dítěte,  je zcela nedostatečné, aby matka byla na dítě sama, což je dnes v "módě."

Podobné, ne-li horší, to je, pokud rodiče dobře nefungují, rozvádějí se, ale také když státní orgány oddalují rozhodnutí o předání dětí bez rodičovské péče do náhradních rodin...