Větší, které už jsou na první pohled viditelné na končetinách jako rozšířené, vinuté žíly, ono se jim také se jim říká provazy, již mohou více či méně narušovat návrat žilní krve k srdci. Její množství se v končetinách postupně zvyšuje (žilní hypertenze), přidají se otoky, pocity těžkých nohou, obtěžující noční i denní křeče.

Historické onemocnění

V nejkrajnějších případech, kdy dojde k letitému zanedbání péče, stav eskaluje až do stádia rozpadu tkáně na dolních partiích bérců (bércovému vředu).

Komplikací jsou i povrchové záněty (tromboflebitidy) ty následně mohou vést až k žilní trombóze, případně vyvolat další závažné komplikace - včetně plicní embolie!

V medicíně totiž - mnohem víc než kdekoli jinde - platí pravidlo, že neřešené problémy se sčítají, někdy i, což je ještě horší, násobí. Výsledkem pak je dlouhá a obvykle komplikovaná léčba.

Pokud jde o její způsoby, jsou různorodé, některé lékaři znají dva tisíce let - například (zjednodušeně řečeno) podvaz velké žíly pod tříslem.

Punčochy nezbytností

Pro menší  je nejvhodnější skleroterapie, kdy se do nich za pomocí injekční jehly a stříkačky vpraví látka, vyvolávající  kaskádu různých dějů, vrcholících přestavbou na vazivo.

Následuje komprese za pomoci speciálních punčoch. U větších varixů je nezbytná chirurgická léčba, která spočívá v odstranění hlavní povrchové žíly či její vytahování za pomoci speciálních malých háčků, kterými se zachycuje a vytahuje.

Dovnitř se poté zavede ocelový (případně umělohmotný) vodič tzv. stripper, který odstraní hlavní kmen. Trendem posledních let se staly endovenózní metody, kdy se dovnitř zavádí buď laserové vlákno nebo elektrokoagulační sonda, čímž se ošetřený úsek tepelně uzavře zevnitř.

Díky minimálním kožním řezům jsou z kosmetického hlediska velmi výhodné, navíc je u nich předpoklad poměrně krátké rekonvalescence. Klasické operace se jinak stále provádějí v celkové anestesii, i když i zde stále častěji převládají výkony pouze s místním umrtvením.