Hovoříme-li o banketu, máme na mysli honosnou večeři pro početnou skupinu hostů. V dnešní době je výraz banket většinou nahrazen označením "hostina na počest...". Pokud nás taková událost čeká, musíme vzít na vědomí, že musíme nastolit vybrané chování, u stolu strávíme zhruba tři hodiny a po tuto dobu od něj nebude možné vstávat.

Součástí banketu je aperitiv, který nám dává prostor k seznámení se s ostatními hosty. Jeho popíjení může trvat až půl hodiny, záleží na počtu zúčastněných. Odehrává se v oddělené místnosti - salonku, a teprve po něm následuje přemístění se k prostřené tabuli.

Součástí banketu bývají honosně prostřené tabule.

Po aperitivu jsme přizváni k odchodu do sálu. Nenechme se vyvést z míry tím, že hostitel s hlavním hostem zůstavají stát, je to dle etikety v pořádku. Ke stolu přicházejí nejprve ženy, jež uvádí pomocník hostitele. Ve chvíli, kdy jsou veškeré ženy u stolu, přichází hostitelka. Po ní se ke stolu vydávají muži a teprve potom hostitel s hlavním hostem. Neměli bychom samozřejmě zapomenout ctít zasedací pořádek, tzv. placement. Po příchodu do sálu zůstaneme stát za opěradlem židle. Pokud je stůl velký, seznámíme se se spolusedícími. Jedná-li se o malý stůl, představíme se všem. Je vhodné dát svým sousedům vizitku, aby věděli, jak se jmenujeme a čím se živíme. Přeci jen s nimi strávíme poměrně dlouhou dobu v živé konverzaci. Jakmile usedne hostitel s hostitelkou (která si sedá před ním), můžeme tak učinit i my. Muž, jehož sousedkou po pravici je žena, si musí pamatovat, že je po celou dobu večeře její garde a musí jí být se vším nápomocen.

Dodržet pravidla etikety není vždy jednoduché.

Celá večeře je záhajena hostitelem, jenž pronese přípitek na adresu hlavního (a zpravidla vzácného) hosta. Poté uchopí sklenku se sektem, pozvedne ji do úrovně očí a s hlavním hostem si připije. V této situaci je možné si přiťuknout, avšak není to nutnost. Po ukončení přípitku všichni vstanou, pozvednou sklenici směrem k hostu a hostiteli, zlehka se napijí a zatleskají.

Po těchto formalitách můžeme začít stolovat. Nenápadně sledujeme hostitelku a ve chvíli, kdy si dá ubrousek na klín, se můžeme napít vody, ochutnat pečivo a pustit se do konverzace.

Jídlo, které nám obsluha donese, začínáme jíst až po hostitelce. Rychlost konzumování přizpůsobujeme ostatním, protože odnášení použitího nádobí, tzv. debaras, probíhá najednou. Pokud se nám z nějakého jídla vyloženě zvedá žaludek, máme smůlu. Nechat pokrm netknutý, nebo dokonce odstrčit talíř, je považováno za urážku hostitele. Zde platí, že je naše chyba, že daný pokrm nejíme. A tak musíme jídlo alespoň "rozvrtat" a tím prokázat snahu ho pozřít.

Během večeře konverzujeme s ostatními hosty. Pokud někdo není v ohrožení života, není možné se od tabule zvedat, pokud hostitelé sedí. Ti, jakmile se zvednou, dávají signál, že je stolování ukončeno. Rozloučíme se se sousedy a odebereme se do salónku. Následuje podávání digestivu, což je látka podporující trávení a může být ve formě silné kávy či destilátu. Až v této chvíli je možné zapálit si cigaretu. Po digestivu se rozloučíme s hostitelem a můžeme odejít.

AUTOR: Michaela Šilháčková