S  jejím budováním u dětí lze začít hned po narození. Podle řady výzkumů má blahodárný vliv "obyčejné" kojení. To má složení, které nemůže nikdy nahradit kojenecká výživa. Mimo jiné obsahuje i protilátky, které do něj přecházejí z matčina těla a budují dítěti imunitu.

Jídelníček je důležitý

Významným bojovníkem proti oslabenému imunitnímu systému je i zdravé složení jídelníčku, děti by měly dostávat denně pět až osm porcí ovoce a zeleniny. Ty nejen posilují obranyschopnost, ale pomáhají udržet zdravou hmotnost a snižují riziko diabetu.

Studie provedená v roce 1999 doktorem Williamem Searsem, zjistila, že fytonutrienty obsažené například v mrkvi, zelených fazolích, pomerančích, nebo jahodách zvyšují produkci bílých krvinek a interferonů, které chrání buňky před napadením viry.

Potraviny bohaté na fytonutrienty chrání dokonce i proti takovým chorobám, jako je rakovina, nebo kardiovaskulární onemocnění. Vhodné je celozrnné pečivo, oříšky, semínka, sušené ovoce, i probiotické mléčné výrobky.

Nespavost a alergie

Imunitní systém oslabuje i špatný spánek či jeho nedostatek, děti trpící spánkovou deprivací (například v důsledku přeplněného denního programu, který jim nedovoluje v dostatečné míře spát) jsou častěji nemocné a mají menší obranyschopnost.

Novorozenci potřebují spát přibližně osmnáct hodin, batolata dvanáct  a předškoláci deset hodin denně. Stále častějším a závažnějším důsledkem chybné reakce imunitního systému dítěte jsou potravinové alergie.

Odhalení podnětu, který je vyvolává, je obvykle značně obtížné. Právě z tohoto důvodu doporučují odborníci, aby se jednotlivé potraviny zařazovaly do stravy postupně a rodiče pečlivě sledovali reakci, která se u dítěte případně objeví.

Pokud k ní nedojde po několika dnech, je možné rozšířit jídelníček. Obezřetnost by neměla scházet zejména v případě kravského mléka, ořechů, vajec, sojových výrobků a ryb, které patří mezi nejdráždivější alergeny.