Vyplývá to z průzkumu společnosti Cisco. Tvůrci ho vypracovali na vzorku 1400 respondentů ze 14 zemí, například USA, Kanady, Brazílie, Británie, Francie, Německa, Španělska, Japonska a Číny.

Bez internetu bych nepřežil!

Více než polovina účastníků průzkumu uvedla, že bez internetu nedokáže žít; tito lidé jej považují za zásadní součást svého života. Za životně důležitou součást každého dne ji považují více než čtyři pětiny respondentů. Pokud by si respondenti měli vybrat mezi autem nebo přístupem k internetu, 64 procent dotázaných by zvolilo druhou variantu.

Dvě pětiny oslovených studentů tvrdí, že internet je pro ně důležitější než chození na rande, setkávání se s přáteli nebo poslouchání hudby. "Zatímco dřívější generace preferovaly osobní kontakty, nyní můžeme zaznamenat signály toho, že u příští generace tomu bude naopak a bude preferovat vytváření vazeb online," míní autoři průzkumu.

Být online je lepší než jít mezi lidi

Potvrzuje to názor 27 procent respondentů, pro ně je možnost zůstat online na sociální síti Facebook důležitější než společenské aktivity jako návštěvy večírků nebo setkávání se s přáteli.

Svůj účet na Facebooku má devět z deseti respondentů; 89 procent studentů a 73 procent zaměstnanců kontroluje svůj účet nejméně jednou denně. Více než čtyři pětiny respondentů z řad studentů přiznaly, že je nejméně jednou za hodinu vyruší jejich přátelé prostřednictvím telefonního hovoru, chatových zpráv či sociálních sítí; 12 procent dokonce o počtu takovýchto vyrušení již ztrácí přehled.

Pracovní a soukromý život už neoddělujeme

Zmenšuje se i hranice mezi osobním a pracovním životem; sedm z deseti zaměstnanců se na sociálních sítích přátelí se svými šéfy nebo spolupracovníky. Oddělení soukromého od pracovního života preferuje jen 32 procent respondentů.

Účastníci průzkumu a především studenti stále více preferují mobilní zařízení - smartphony (chytré telefony), tablety a laptopy. Rostoucí zájem o nové technologie u respondentů naopak znamená pokles významu televize v jejich očích; za nejdůležitější technologii ji považuje jen šest procent studujících a osm procent pracujících.

Ještě méně účastníky průzkumu zajímají noviny a literatura. Za nejvýznamnější zdroj informací noviny označily jen čtyři procenta respondentů. Jedenadvacet procent účastníků průzkumu hlásilo, že si přes dva roky nekoupili žádnou knihu, někteří dokonce nikdy v životě.