Až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.

Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, velké množství sodíku a cukrů. Z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B a C, v menší míře pak i vitamín A. Energetická hodnota kolem 250 KJ tj. asi 60 Kcal. na sto gramů.

Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých látek, např. kyseliny taninové, které mají obstipační (stavěcí) účinek. Jedlé části granátových jablek působí projímavě.

Granátové jablko | zdroj: ThinkStock

Látky charakteru polyfenolů v jedlých částech představují jak zdroj hořké a trpké složky chuti a červené barvy šťávy (bioflavonoidy), tak zdroj hlavního protizánětlivého, antioxidačního účinku, který je posílen přítomností vitamínu C (synergický účinek). Antioxidační účinek těchto flavonoidů představuje hlavní léčebný a ochranný vliv granátových jablek na lidský organismus. Obsahem antioxidantů pomáhá šťáva v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím.

Přírodní prevence proti rakovině prsu

Podle kalifornských a ohijských výzkumníků nejméně deset z obsažených fenolických látek funguje jako přírodní prevence rakoviny prsu, prostaty a dalších nádorů, na jejichž rozvoji se mohou podílet estrogeny.

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů, v teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himálaje.

Granátové jablko | zdroj: ThinkStock

Granátová jablka se pěstují v celém Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii. Za nejkvalitnější jsou považovány plody z Íránu. Sklizeň probíhá v září až listopadu, výjimečně i dříve.

Marhaník pochází původně z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem. Odtud jej lidé rozšířili přes Írán do celého Středomoří, kde je odedávna symbolem plodnosti.