Emília Vášaryová: Divadlo, chléb můj každodenní
16. 5. 2012 – 15:50 | Celebrity | Danica Klein |Diskuze:
VIDEO. Elegantní a milá dáma, která i v sedmdesáti letech, jež oslaví v pátek, vyzařuje takové kouzlo a temperament jako v jedné ze svých prvních filmových rolí. Řeč je o slovenské herečce Emílii Vášáryové a tou rolí byla tajemná Diana ze snímku Vojtěcha Jasného Až přijde kocour, oceněného v roce 1964 na festivalu v Cannes. Mezi stovkou postav, jež na divadle, v televizi a filmu vytvořila, jsou i role z řady dalších českých filmů.
V posledních letech ji diváci vídali mimo jiné ve snímcích Jana Hřebejka. Zazářila již v jeho Pelíšcích z roku 1999 jako laskavá maminka a trpělivá manželka puntičkářského despoty.
Za hlavní roli v Hřebejkově Horem pádem (2004) dostala Českého lva a zahrála si i v jeho filmech Kráska v nesnázích (2006) a Nestyda (2008). V roce 1999 také opět spolupracovala s Vojtěchem Jasným na dramatu Návrat ztraceného ráje.
Emília Vášaryová, která je od roku 1964 v angažmá ve Slovenském národním divadle, často hostuje i na českých divadelních scénách. Na nich si kromě přízně diváků i kritiky vysloužila také cenu Alfréda Radoka za rok 1996 za hlavní roli ve hře Thomase Bernharda Ritter, Dene, Voss nastudovanou v Divadle Na zábradlí. V roce 2003 jí český prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.
Užší nominace
A ač nejdůležitější je pro Emílii Vášáryovou stále divadlo, již pět let hraje i ve slovenském verzi seriálu Ordinace v růžové zahradě. "Dlouho mě přesvědčovali," vzpomněla herečka na přijetí postavy, která prý měla umřít už ve třináctém díle první série. "Všechna práce se musí přizpůsobit divadlu, protože divadlo je můj každodenní chléb...samozřejmě je dobré, když mám i jinou práci," vysvětlila Vášáryová.
Na Slovensku patří k nejpopulárnějším herečkám, což jí tam vyneslo i titul Herečka století. Ve 12leté historii slovenské ankety OTO (osobnost televizní obrazovky) se sedmkrát dostala do nejužší nominace a byla uvedena do Síně slávy. "Už vloni když jsem byla v užší nominaci, jsem držela palce svým studentkám a tento rok také," prohlásila Vášáryová před rokem, kdy toto ocenění získala. Od začátku 90. let vyučuje na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, od roku 1999 je profesorkou.
Emília Vášáryová se narodila 18. května 1942 v obci Horná Štubňa (okres Turčianske Teplice) a herečkou se stala spíše náhodou. Chtěla studovat astronomii, psychologii, dějiny umění či jazyky. Měla ale špatný kádrový posudek a otec, aby ji uchránil před prací v továrně, rozhodl, že půjde na talentové zkoušky. "Když se blížily přijímací zkoušky, byla sestra velmi nešťastná a nechtěla do Bratislavy vůbec odjet," vzpomněla její sestra Magda, herečka a diplomatka.
"Považovala jsem to za dočasné řešení. Múza mě ve škole oslovovala především možností být v Bratislavě, číst co nejvíc, aby mě intenzivně nepronásledoval pocit méněcennosti, že studuji herectví," popsala Vášáryová začátky své kariéry. Dívky se zvláštním kouzlem si ale vedle spolužáků brzy všimli i filmoví režiséři. Již jako osmnáctiletá si zahrála v dramatu Na pochodě se vždy nezpívá a o dva roky později ji režisér Jiří Krejčík obsadil do role ošetřovatelky ve filmu Půlnoční mše.
Tři měsíce po porodu
"Režiséři Krejčík a Jasný či herci Vlastimil Brodský a Jan Werich přímo ovlivnili můj osobní život, způsobili i to, že se můj pohled na hereckou profesi začal měnit," vysvětlila krásná a fotogenická herečka, která šla od té doby z role do role.
Aktivní hereckou kariéru Vášáryové příliš nenarušilo ani její sedmiměsíční poslanecké intermezzo ve Federálním shromáždění ČSFR, ani mateřství. Už tři měsíce po narození prvního syna Tomáše (1969) zkoušela v divadle. Poprvé se vdala v roce 1968, od roku 1979 je vdaná za kostýmního výtvarníka Milana Čorbu, s nímž má syna Juraje (1978).