Šestapadesátiletý badatel a jeho dvaatřicetiletý spolupracovník Nicholas Genovese doufají, že umělým masem budou nejen bojovat proti hladu ve světě, ale také umožní šestiměsíční mise na Mars. Sotva si lze představit, že by se do kosmických lodí nakládaly také krávy.

Umělé steaky

Vědec pracuje v laboratoři skromných rozměrů, ale vybavené avantgardními přístroji na lékařské fakultě univerzity v Jižní Karolíně.

Doufá, že umělé steaky už bude možné vytvořit docela brzo, i když pěstování masa v laboratoři je zatím stále ještě dlouhý a složitý proces. "Je to otázka času a peněz," tvrdí.

Před deseti lety získal stipendium od Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), aby se pokusil konkretizovat svůj sen "vypěstovat maso".

Dnes už ale nejsou tyto práce financovány americkou vesmírnou agenturou, která se podle něho vrhla spíše na transgenetické rostliny jako alternativní zdroj proteinů.

Znechucení spotřebitelé

Mironov a jeho tým pracují s kmenovými embryonálními buňkami odpovědnými za vytváření svalů, zvanými myoblasty, které pocházejí z krůt a jsou impregnovány sérem z hovězího, jež podporuje růst svalové tkáně.

"Pokud takto vypěstované maso přijde do supermarketů, bude srovnatelné s tím, které nacházíme dnes na pultech. Modifikované maso je již běžnou praxí a je neškodné". Tvrdí svérázný vědec.

Znechucení spotřebitelů je však stále značné, i když umělá kultivace se provádí už roky u jiných potravin, jako jsou jogurty.

Navzdory všemu zůstává optimistou. Nevyzradil, jak velké množství umělého masa až dosud vyrobil, ale v létě chce udělat jeho degustaci ve Švédsku.