Nevšimli jste si někdy u vašeho malého potomka že poměrně často zakopává a naráží do nábytku? Naklání hlavu na jednu stranu? Mne si oči, hodně mrká nebo mhouří oči, jedno oko přivírá? Mívá oči zanícené? Možná i šilhá... V tom případě pozor! Vaše dítě může být tupozraké – a tu je třeba jednat - upozornit pediatra a poté zajít k očnímu lékaři. Tupozrakost je totiž vada, která postihuje až tři procenta dětské populace. S její nápravou by se mělo začít velmi brzy, neboť největších úspěchů při léčbě tupozrakosti se dosahuje u dětí diagnostikovaných nejpozději do 4 let, nejlépe ve 2-3 letech. Zanedbání je osudné na celý život.

Co pojem tupozrakost znamená, vysvětluje oční lékař MUDr. Petr Novák z Refrakčního centra Praha. „Je to funkční postižení oka. Vzniká tím, že se nevytvoří optimální dráha mezi okem a mozkem. Nejčastěji  dochází k tupozrakosti proto, že na jednom oku má dítě (a později dospělý) nepoznanou dioptrickou vadu, anebo je na jednom z obou očí vyšší dioptrická vada než na druhém. Tehdy dochází k porušení vztahu mezi mozkem a okem. Informace, která je přenášena ze slabšího oka do mozku, je mozkem odblokována. Mozek si vybere lepší informaci z lépe vidoucího oka a tu horší zapudí,“ vysvětluje.

Na jedno oko tedy vidí dítě dobře, ale druhým okem mnohem hůře, a proto toto druhé oko vlastně jakoby vyřadí z pozorování a hodnocení viděného světa. „Odborně se této vadě říká amblyopie. Nejčastěji se s ní můžeme setkat u šilhajících dětí.“ Tupozraké dítě se pak nakonec dívá jen jedním okem – tím, které má ostřejší vidění, a druhé oko je vlastně jakoby „zanedbané“, tupé, ztrácí svou funkci, jím se dítě vlastně nedívá a později ani dívat nemůže, pokud včas nezasáhne oční specialista.  

Příčinou tupozrakosti kromě šilhání nebo vyšší dioptrické vady u jednoho z obou očí může být  šedý zákal, úraz oka nebo jiné zrakové postižení.  „Zrakové vady jsou dědičné, toho by si měli být rodiče vědomi. Jestliže v rodě existuje dioptrická vada nebo šilhání, pak se totéž může objevit i u potomků,“ upozorňuje MUDr. Novák. „Je nutné to sdělit lékaři. Ten pak dítě pošle na odborné oční vyšetření.“ 

Léčba je však zdlouhavá a dětem nebývá zpočátku právě příjemná. Leckterému rodiči postiženého dítěte by se ulevilo, kdyby bylo možné tupozrakost operovat. Avšak odpověď není právě povzbudivá: „Tupozrakost se nedá odoperovat. Ani laserem či jiným způsobem, jak si mnozí mylně myslí,“ říká MUDr. Petr Novák. Přesto dává naději: Tupozrakost lze úspěšně léčit konzervativně. Jakmile oční lékař diagnostikuje tupozrakost, přesně zjistí dioptrickou vadu a koriguje ji brýlemi. Po jejich nasazení je nejdůležitější správné zakrývání oka, které lépe vidí, tzv. okluzí neboli okluzorem. „Silnější oko se zakrývá, aby se posílila informace z horšího oka a aby si na to mozek zvykl.“ Dítě je tak nuceno namáhat slabší tupozraké oko. Naštěstí vize černé záslepky na brýlích, noční můra dětí i rodičů, již neodpovídá skutečnosti. Moderní okluzory jsou pestrobarevné, s veselými obrázky a vrstevníci tak mnohdy na nositele hledí spíš se závistí než s pohrdáním. Další možností je okluze pomocí kontaktní čočky, která není pouhým okem vidět vůbec.

Začátky nejsou lehké – je třeba asistence dospělého, neboť dítě se tupozrakým okem špatně orientuje a může se zranit. Často se před druhými dětmi stydí a má snahu okluzor strhnout. Pro rodiče to znamená obrnit se trpělivostí a více se vlastní ratolesti věnovat. Nedívat se na dítě jako na chudinku, ale představit okluzor jako něco žádoucího. Výsledek totiž závisí jedině na důsledném provádění zdánlivě prosté léčby. Tupozraké oko je třeba doblízka namáhat, procvičuje se i hrou: například se stavebnicemi, pexesem, omalovánkami, sestavením lega či puzzle. Okluzor je zpočátku třeba nosit šest dnů (nikoliv však nocí) v týdnu - a jeden den je pauza. Přitom je nutné dodržet pravidelné kontroly, neboť i dioptrie se během léčby mohou změnit. Odborníci postupně dobu zakrývání snižují.

A jaká je možnost vyléčení u pozdě odhalené tupozrakosti? „Na úplné vyléčení už šance není, na zlepšení ano. Je ale nutné začít s cvičením nejpozději do 7. - 8. roku věku dítěte.“ Jinak rodiče riskují velice vážné následky. Vznikne tupozrakost vyššího stupně. „Přestože umíme korigovat oči kontaktní čočkou i laserovými operacemi, pokud k nám přijdou dospělí s tupozrakostí vzniklou v dětství, nemůžeme nic dělat. Je to vada zanedbaná a neodstranitelná,“ vysvětluje doktor Novák.

Co by se dělo, kdyby pak člověk přišel o své lepší oko? „Jakýsi malý potenciál rozkoukávání v tom případě ještě existuje. Když mozku nezbude nic jiného než se soustředit na tu jedinou možnou informaci, byť je nekvalitní, pak přece jen dojde trochu k posílení zbylého oka, dojde tam k rozkoukání o jeden až dva řádky. Ale to jen u těch šťastnějších,“ uzavírá MUDr. Petr Novák.