Pacienti s depresí trpí duševně i tělesně. Proto lze předpokládat, že naprostá většina z nich dříve anebo později svého – nejčastěji praktického – lékaře navštíví pro různé somatické obtíže. Bohužel odhadem jen polovina z nich je rozpoznána a správně diagnostikována. Ovšem mnohem více alarmující je zjištění, že celých 40% z těch, kdo spáchali sebevraždu, navštívilo v předchozích čtyřech týdnech lékaře.

 „Mám depku,“ tvrdíváme, když jsme smutní, unavení a máme všeho tzv. plné zuby. Trpíme snad v té chvíli depresí? Zřejmě nikoli. Jde jen o běžnou reakci na nějakou vážnou životní událost – nemoc, ztrátu milované osoby, přemíru práce apod. Pocity anebo chcete-li emoce mají totiž pro člověka obrovský význam. Běžně kolísají od negativních (smutek, úzkost, beznaděj) k více či méně radostným. Stálé kolísání nálady je jednou z hlavních vlastností lidské psychiky a umožňuje nám prožívat svět v jeho rozmanitosti, dovoluje nám těšit se, že bude lépe, že horší pocity budou vystřídány příjemnými. Tím život dostává smysl a stojí za to, abychom ho žili. Negativní emoce, smutek, bezmoc, beznaděj či zoufalství, jsou pocity zcela běžné, a dokonce důležité. Smutek a s ním spojená blokáda výdeje energie brání úplnému tělesnému vyčerpání a v případě nepřekonatelných životních překážek pomáhá přizpůsobit se ztrátám, které nelze nahradit.

Problém nastává, když naše nálada přestává odpovídat situaci, negativní smutné emoce se objevují příliš často, trvají příliš dlouho anebo jejich intenzita je nepřiměřená. Pak můžeme hovořit o depresi. Je nutno říci, že někteří lidé jsou k depresi náchylnější a jiní odolávají snáze. Již před časem totiž vědci potvrdili, že dědičné mechanismy hrají při vzniku depresí významnou roli. Nelze ovšem říci, že by za deprese odpovídal jeden gen = depresivní porucha. Může jich být celá řada a ovlivňují se vzájemně vlivy prostředí, v němž žijeme.

Při depresi však nejde jen o nepříjemný emoční prožitek. Je to onemocnění celého těla. Vede k pocitům zoufalství, beznaděje, ztrátě radostného prožívání, energie i vůle. Ovšem může se projevovat i různými bolestmi – hlavy, zad, hrudníku apod.  Stejně tak je dokázáno, že deprese narušuje imunitní systém.

Pokud lékař vyloučí tělesné onemocnění a myslí na možnost deprese jako příčiny obtíží, může se pacient dočkat takřka zázračného vyléčení po podání antidepresivních léků. Problémem však bývá častá nedůvěra pacienta, který je přesvědčen, že jeho obtíže jsou tělesné, a odmítá možnost psychické příčiny. Hledá další lékaře, podrobuje se náročným vyšetřením a vystavuje se jejich rizikům a hlavně - zbytečně ztrácí čas a oddaluje účinnou léčbu.