Uzliny jsou v našem těle jakýmsi alarmem a signalizují zánět, infekci nebo jinou imunitní reakci probíhající v organismu. Pokud jsou zduřelé, může to znamenat, že náš organismus bojuje se škodlivými látkami. Lymfa se nachází v celém našem těle a lymfatické cévy s uzlinami patří do jednoho komplexního systému.

Vyskytují se ve skupinách, přičemž každá ze skupin pracuje na čištění jiné oblasti těla. Všechny filtrují a ničí choroboplodné zárodky a poškozené buňky v těle.

Pokud někde vzniká problém, mohou se v jeho blízkosti zvětšit uzliny, které jsou na dotek často i bolestivé. Nemusí se jednat o velké ani viditelné zvětšení. V jejich okolí může pokožka zčervenat a být na dotek teplá. Stejně tak nemusí jít v případě jejich výskytu o závažný stav, přesto je vhodné odborné vyšetření. Svěřit se do rukou odborníkům se doporučuje hlavně v případě, že se ke zduřelým uzlinám přidají i jiné příznaky.

Doprovodné příznaky

Spolu se zvětšenými lymfatickými uzlinami se vyskytují také doprovodné příznaky jako například únava, zimnice, pocení, bolestivost, citlivost i kašel.

Velikost je také různorodá. Mohou se vyskytnout ve velikosti hrášku nebo až třešně. V závislosti na velikosti na ně reaguje i tělo, pacientovi se hůře polyká, cítí je při chůzi, pokud jsou v tříslech.

Projev s nemocemi

V případě nebolestivých a hůře hmatatelných uzlin se může jednat o nebezpečný stav. Člověk si totiž nevšimne, že se něco začíná dít, a problém se tak může nepatrně zhoršovat. Někdy se uzliny nacházejí i na hůře dostupných místech.

Poměrně často se zvětšené lymfatické uzliny objevují v souvislosti s nemocemi jako chřipka, zánět dutin, ušní či kožní infekce, mononukleóza, streptokoková faryngitida nebo i HIV infekce.

Příčinou mohou být překvapivě i paraziti. Z nich mohou zduřelé uzliny způsobit i vši, které podráždí kůži, což zapříčiní zduření zejména v oblasti zadní části hlavy. Také je způsobuje toxoplazmóza.

Zduření může přijít také jako průvodní projev poruch imunitního systému jako lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida. Projevit se takto může také leukémie či rakovina. Rovněž to může být reakce na užívání některých léků a případně alergické reakce na ně.

Diagnóza lymfom

Poměrně častým a vážným problémem je onkologické onemocnění lymfatické tkáně. Často se vyskytuje u mladých lidí ve věku kolem 15 až 30 let a trpí jím více než milion lidí na světě.

V tomto případě není podle místa výskytu možné určit, že jde právě o toto onkologické onemocnění. Mohou se totiž objevit leckde na těle. Zduřelé uzliny v případě lymfomu provází slabost, pocení, horečka i kašel. Stejně tak se může objevit otok obličeje nebo končetin.

Rozlišujeme několik druhů lymfomu, jako je Hodgkinův, Non-Hodgkinův, folikulární, difúzní, velkobuněčný. Známe také chronickou lymfoblastovou leukémii nebo vzácné lymfomy.

Mezi vzácnými můžeme zmínit tři základní, a to africký, projevující se nádorem v oblasti obličejových kostí, sporadický, který je velmi agresivní, nebo asociovaný s imunodeficiencí, který je častý u pacientů s HIV a AIDS.

U dětí běžné

Pokud nahmatáte zduřelé uzliny dětem, nemusí to znamenat nic vážného. Děti mají totiž normálně hmatatelné uzliny na krku, v podpaží i tříslech, přestože u dospělého normálně hmatatelné nejsou a považovali bychom je už za lymfadenopatii.

Objevit je můžete u dětí až do 12 let, protože lymfatická tkáň se na parametry dospělého mění během puberty.

Kdy vyhledat lékaře

Určitě neváhejte s návštěvou lékaře, pokud nahmatáte uzliny nad klíční kostí nebo nad výběžkem stehenní kosti. Rovněž by neměly být uzliny velmi bolestivé, červené ani teplejší než zbytek těla.

Vydejte se k lékaři také v případě, že zduřelé uzliny trvají déle než tři týdny nebo se objevují i ostatní zmiňované příznaky jako horečka, zimnice, malátnost a podobně.

Pokud nejsou zduřelé lymfatické uzliny léčeny, mohou vytvořit absces. Jedná se o lokalizovanou ohraničenou dutinku s hnisem a způsobují ji zejména infekce. V hnisu se nacházejí kromě bílých krvinek také bakterie a mikroorganismy. K jejich léčbě je již nutná medikamentózní léčba a mohou také vyžadovat drenáž, tedy odstraňování této tekutiny.

Co vás čeká u lékaře

Lékaři mohou po absolvování vyšetření určit diagnózu i léčbu. Potřebují k tomu však vaši anamnézu, tedy informace o tom, následkem čehož se mohly uzliny zduřit. Mohl to být například i úraz nebo cestování do zahraničí. Také byste měli být schopni lékaři říci, kdy přibližně jste začali problémy pozorovat.

zdroj: Shutterstock.com

Lékař bude během vyšetření chtít uzliny vidět, takže se připravte i na to. Prohmatá je a zkontroluje jejich barvu, tvar, teplotu i to, jestli vás bolí, nebo ne. Také se může zajímat o další doprovodné příznaky.

Připravte se také na odběry krve, jelikož i některé krevní testy mohou ukázat diagnózu. Pomáhají například při odhalování infekci, různých poruch nebo i leukémie. Pokud nepomohou krevní testy, více prozradí další vyšetření jako biopsie lymfatických uzlin nebo rentgen či CT (počítačová tomografie).

Zdroje

Medicinenet - Swollen lymph nodes (Lymphadenopathy)

Lymfom - Lymfóm