vývoj

Někteří lidé neumí být sami ani chvíli. Jakmile skončí jeden vztah, okamžitě hledají další. Jiní ale dokážou fungovat úplně jinak. Samota je neděsí, neutíkají před ní a nepotřebují mít vedle sebe neustále někoho jen proto, aby se cítili kompletní.

Myšlenka na vlastní smrt nepřichází až v dospělosti, jak si mnozí myslí. Překvapivé jsou vědecké výzkumy z psychologie, které přesně určují věk, kdy začneme myslet na smt. Není to nic dramtického, je to obyčejná součást vývoje, přesto se s ní každý setká.

Proč jsou nemovitosti u vody nejdražší a proč nás instinktivně odpuzují některé barevné kombinace? Odpověď nehledejte v trendech, ale ve své DNA. Jsme naprogramováni k přežití a každá estetická volba má svůj hluboký smysl- od výběru partnera až po barvu vašich stěn. Jak námi manipuluje naše vlastní biologie a co o nás prozrazuje vkus?

Vědci poprvé zmapovali vývoj mozku napříč celým životem. Ukazuje se, že náš mozek má vlastní rytmus – chvíle růstu, konsolidace i zpomalování. Zlomové okamžiky přicházejí ve čtyřech konkrétních věkových bodech. A každý z nich může ovlivnit, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme i jak vidíme svět.

Mozky, které přemýšlejí jinak, potřebují i jiný rytmus života. Proč chytří lidé cítí, že nejlépe slyší své myšlenky, když kolem utichne svět?

Když dětský pokoj přetéká hračkami, ale dítě přesto volá maminku, nejde o nudu. Touží po blízkosti a jistotě. Psychologové vysvětlují, jak dítě krok za krokem podpořit, aby dokázalo objevovat kouzlo samostatné hry.

Společné spaní bývá romantizováno jako důkaz lásky. Pravda je ale složitější. Psychologie ukazuje, že přespávání větších dětí v rodičovské posteli může vést k závislosti, vyhýbání se intimitě i k potížím v jeho vztazích v dospělosti.