O mnoho lépe než Češi na tom nejsou ani Slováci. Ti figurují na devátém místě od konce. Pomyslnými šampiony v pravidelném cvičení či dalších sportovních aktivitách (více než jedenkrát týdně) jsou lidé ve Skandinávii - Švédové (72 procent), Finové (72 procent) a Dánové (64 procent). Nejhůře naopak Bulhaři (13 procent) a Řekové (18 procent).

Řekové naopak jasně vedou tabulku v množství lidí, kteří v průzkumu prohlásili, že necvičí či nesportují nikdy. Přiznalo to 67 procent respondentů, zatímco průměr činí 39 procent. V Česku to uvedlo 37 procent lidí, na Slovensku o dvě procenta méně. Pro srovnání ve Švédsku to bylo pouhých šest procent.

Podpora aktivity

"Jsme potěšeni skutečností, že mnoho Evropanů bere sport a fyzickou aktivitu vážně, nicméně je třeba více podpořit občany, kteří zůstávají pasivní," podotkla eurokomisařka Andrulla Vassiliuová.

Výzkum například také ukázal, že mezi Evropany panují obrovské rozdíly v tom, kde se lidem sportu oddávají. Zatímco třeba 83 procent Slovinců dává přednost venkovním aktivitám, v několikrát zmiňovaném Řecku je to jen pouhých 27 procent lidí.

Například v Německu je 61 procent lidí, kteří jsou členem nějakého sportovního klubu, zatímco v Maďarsku je to pouhých osm procent. Mnohem více Evropanů se také spíše než přímo nějakému sportu věnuje jiné formě fyzické aktivity - třeba chůzi či zahradničení.