Spouštěcí faktory AD
U jedinců s genetickými předpoklady, suchou kůží a v přítomnosti vlivů z prostředí (viz výše) mohou i běžné podněty (alergeny z potravy i okolí) spustit imunologickou reakci, která vede k rozvoji AD. Infekce, nízká vlhkost vzduchu, nadměrné užívání mýdel a dráždivých kosmetických přípravků nebo stres usnadňují vznik zánětlivé kožní reakce a AD.

Projevy a formy AD
Akutní projevy jsou charakterizovány červenými pupínky (papulami), které silně svědí. Tyto projevy mají sklon k mokvání, kdy se tvoří i rozsáhlé „živé“, sytě červené, mokvající plochy.

Chronické projevy představují kožní změny, které vznikají jako důsledek chronického zánětu. Kůže je ztluštělá, extrémně suchá, drsná, se sklonem k tvorbě trhlinek a tuhých papul (pupínků).

Kojenecká forma (od tří měsíců – někdy až do tří let) se projevuje jako opakované výsevy svědivých, červených pupínků se sklonem k mokvání, především na tvářích, odkud se šíří do ostatních částí těla.

Dětská forma se vyznačuje lokalizací na ruce, zápěstí, kolena a kotníky. Střídají se akutní projevy, přičemž se potupně objevují (zejména v podkolenních a loketních jamkách) i chronické změny – ztluštělá, velmi suchá a „křehká“ kůže. Dospělá forma je charakterizována spíše chronickými projevy, akutní fáze bývají méně intenzivní. Postihnout může jakoukoli část těla, často bývají na očních víčkách, čele, hrudníku.

S AD jsou spojeny další typické příznaky
• Záhyby na přední části krku jsou tvořeny zdůrazněnými krčními rýhami.
• Suchost rtů s olupováním a praskáním, někdy provázená charakteristickým pálením. Často je zjevná v koutcích úst.
• Záhyby pod očima -  nadpočetné jednoduché nebo dvojité linie, záhyby nebo vrásky pod dolním víčkem na obou očích, způsobené nadměrným třením.
• Chybění nebo prořídnutí zevní třetiny obočí.
• Zmnožené suché, permanentní rýhování dlaní.
• Ztluštění kůže s nadměrným zvýrazněním normálních kožních linií, které zodpovídá za specifický strukturovaný vzhled kůže.
• Suché rohovění kožních povrchů, kdy vzhled kůže připomíná rybí šupiny.
• Ekzém bradavky se projevuje červenými prasklinkami.
• Ztmavnutí kůže kolem očí (hnědé až šedé), které je výraznější ve spodní části.
• Nerovnoměrné zbarvení kůže, zpravidla s nerovnoměrným, mozaikovým výskytem.
• Bílý dermografismus neboli paradoxní výbled je stav, kdy se po mechanickém podráždění tvoří na kůži bílé čáry místo červených.
• Celková suchost kůže (označovaná též jako sebostáza nebo xeróza) se u AD vyskytuje jako zdrsnění i v místech nepostižených zánětem.
Asi u 50 % pacientů AD odezní do 13 let. Vždy však přetrvává zvýšená citlivost a suchost kůže po celý život.

Komplikace
Pacienti s atopickým ekzémem jsou často náchylnější ke kožním infekcím. Nejčastější virovou komplikací atopického ekzému je infekce Herpes simplex virem (HSV). Infekce tímto virem může vést k rozvoji “herpetického ekzému” (eczema herpeticum), který je charakterizován výsevem velkého množství malých puchýřků s tvorbou krust a je doprovázen malátností a horečkou. Vzácně a pouze ve velmi extrémních případech může být toto onemocnění život ohrožující. Kůži často kolonizují také bakterie, například Staphylococcus aureus, který způsobuje tvorbu nažloutlých krust, hnisání a zánět. U pacientů s atopickým ekzémem jsou běžné i mykotické infekce, které mohou vést k znovuvzplanutí atopického ekzému.

Kvalita života
Z psychologického hlediska mohou pacienti kvůli ekzému psychicky trpět nízkou sebeúctou nebo sníženým stupněm sebevědomí. To může ovlivnit zejména děti, které se nacházejí v důležitém vývojovém stupni sociálního uvědomění. Atopický ekzém může také vést u pacientů k úzkosti. Ta může u dospělých nepříznivě zasahovat do společenských, rekreačních nebo sexuálních aktivit.

Z fyzického hlediska může atopický ekzém ovlivnit práci, vzdělání a společenský život. Někteří pacienti si z důvodu léčby nebo při akutních projevech onemocnění musejí vzít volno ze zaměstnání nebo nemohou chodit do školy. Vzhledem ke svému stavu se cítí neschopni jít ven a zapojit se do normálních společenských aktivit. Rodiče dětí s tímto onemocněním mohou proto žít pod zvýšeným tlakem vzhledem ke stavu dítěte i k jeho reakci na dané onemocnění.

Dalším závažným problémem u pacientů s atopickým ekzémem je nedostatek spánku. Primárně je způsoben pruritem (svěděním), zejména u závažnějších forem onemocnění. Nedostatek spánku může u pacienta způsobovat během dne fyzickou únavu. Ta pak může dále omezovat výkonnost v zaměstnání nebo ve škole. Unavení pacienti mohou také pociťovat větší úzkost a pesimismus.

Svědění může být občasné během dne, ale večer a během noci se zhoršuje. Svědění nutí pacienta ke škrábání postižených oblastí. To dále prohlubuje poškození kůže, snižuje kožní bariérovou funkci a umožňuje průnik alergenů a dráždivých látek. Škrábání zároveň vede k uvolnění zánětlivých mediátorů, které dále podněcují zánět a svědění. Tak se pacient dostává do bludného kruhu svědění a škrábání, kde svědění nutí pacienta ke škrábání, které dále prohlubuje zánět a intenzitu svědění. Neustálé škrábání vede ke vzniku trhlinek a poškození kožního povrchu. Pocit svědění a bolesti je přenášen shodnými nervy. Pacienti trpící těžkým svěděním se škrábou, protože bolest poskytuje úlevu od svědění a je snesitelnější. Vyhnout se tomuto cyklu svědění – škrábání lze technikou označovanou jako „odnaučování návyku“. Pacient může trénovat „zástupnou reakci“, například dotyk, zmáčknutí nebo poklepání na svědící oblast apod.