Piťha novinářům řekl, že zánět skutečně vzniká, ale až následně, kdy do cévních stěn vstoupí částice nesoucí cholesterol. Dodal, že souvislost přemíry cholesterolu v krvi a cévních onemocnění dokládají dlouhodobé statistiky.

Výrazný pokles úmrtí na infarkt a mrtvici v Česku je podle Piťhy spojen hlavně s tím, že Češi po roce 1989 změnili jídelníček, přešli od dražšího másla k levnějším rostlinným tukům a jedí více ovoce a zeleniny. Více se hýbou a sportují, což s nekuřáctvím výrazně snižuje rizika onemocnění.

První krok: Úprava jídelníčku

Upravit jídelníček bývá prvním krokem, pro řadu lidí to ale je problém. Tuk je rozpouštěč chuti, a tak mastné jídlo je chuťově výraznější. Živočišné tuky "chutnají" lépe než rostlinné. Češi snědí oproti doporučením dvakrát více živočišných tuků a jen polovinu tuků rostlinných.

"Naši předci, lovci a sběrači, díky tuku přežili. Současní lidé si musejí mezi tuky vybírat, aby přežili," shrnul Piťha. Podle něj si člověk může dopřát občas i tučné jídlo, pokud má dostatek pohybu. Svým pacientům říká, že když nebudou jezdit výtahem, ale budou chodit do schodů pěšky, a nebudou kouřit, mohou si dopřát jednou týdně uzené.

Vynechat šlehačku, omezit tuky

"Určitě nemazat vysokou vrstvou másla rohlík a vynechat šlehačku," doplnil předseda FZV profesor Rudolf Poledne. Připomněl, že cholesterol je součástí každé buňky těla a některých hormonů. V těle se šíří jako LDL, zlý cholesterol, a HDL, hodný cholesterol. LDL částice převádějí cholesterol z krve do okolních tkání, HDL částice odvádějí nadbytečný cholesterol zpět do jater, kde je rozložen.

Podle dalšího člena FZV Pavla Suchánka si člověk může pravidelným pohybem zvýšit hladinu hodného HDL cholesterolu, který před infarktem a mrtvicí chrání.