"Každý se rád oddává pocitu nostalgie, zatímco z něj tečou litry potu," říká cvičitelka Carol Johnsonová, která vede hodiny retro aerobiku v New Yorku. Pletené návleky, které si pamatujeme z filmů Heavenly Bodies nebo Flashdance, případně z televizního pořadu Cvičme v rytme, se doporučují. Johnsonová je cvičitelkou řetězce Crunch fitness, který zavedl hodiny s názvem Retro-Robics jako poctu 80. letům. "Lidé jsou do retro aerobikových oblečků celí diví. Trikot Jane Fondové, zakladetelky tehdejšího aerobiku, je módní značkou, Richard Simmons (populární americký cvičitel a propagátor hubnutí) se stal idolem," uvedla Johnsonová. Hudba, která zní při této vysokozátěžové kardiovaskulární stimulaci, se pohybuje v rozmezí od pumpujících aerobikových skladeb po Michaela Jacksona a Madonnu, která dokáže strhnout již celé čtvrtstoletí! "Tyto hodiny jsou nadčasové. Jsou dobré pro tělo, duši i peněženku," soudí Johnsonová. Ekonomický útlum může být také jedním z důvodů, proč roste obliba technicky nenáročného cvičení a posilování. "Celá myšlenka retro aerobiku není pouze módní záležitostí, ale také návratem k základním gymnastickým cvičením a odklonem od moderních technologií," vysvětluje Cedric Bryant, tiskový mluvčí Americké rady pro cvičení (ACE). "Můžete cvičit velmi efektivně, aniž byste museli používat drahé pomůcky." Rob Piela, osobní trenér řetězce Crunch, k tomu dodává: "Tělo pracuje ve třech rovinách pohybu, předozadní, čelní a příčné. Všechny trendy, které se objevují, slouží jen k tomu, aby neutuchal zájem zákazníků," vysvětluje Piela. Aerobik včera a dnes (ukázka z knihy Aerobik, Marcela Macáková, Grada) Aerobik se u nás cvičí už hezkou řádku let. Komu je dnes dvacet, těžko si může pamatovat jeho začátky v tehdy ještě socialistickém Československu, kdy se poprvé objevily typické dresy (tehdy hodně barevné, většinou lesklé, s dlouhými obtaženými kalhoty a nezbytnými návleky), jenž si skalní obdivovatelky tohoto nového sportu vozily převážně ze zahraničí. Stěží se také bude věřit tomu, že se valná část hodiny proskákala a že většina žen včetně některých cvičitelek absolvovala toto "trýznění" naboso! Byly to prostě počátky, z kterých se časem vyvinul moderní - zdravotně nezávadný sport, dalo by se říct, že pro všechny zájemce o snadno přístupnou a účelnou pohybovou aktivitu. (...) Od dob svého vzniku v USA (70. léta) zaznamenal aerobik ve světě i u nás už nejen vzestup, ale i pád. Dnes je však opět uznávanou a vyhledávanou aktivitou, která má hlavně v našich zemích docela zajímavý vývoj. V Čechách a na Moravě se totiž aerobik rodil z různých druhů gymnastiky s hudbou, které zde měly hluboké kořeny a navíc byly vždy na dobré úrovni. Je tedy zcela logické, že příchozí západní aerobik v tomto směru “padl na úrodnou půdu“ a poměrně lehce navázal na mnohaletou tradici „našeho cvičení“, která jej samozřejmě ovlivnila. To čemu se tedy u nás říkalo „aerobik“, ve skutečnosti nebyl typický americký aerobik, ale ve většině případech jeho česká odnož. Jak už bylo řečeno, masové cvičení mělo a má u nás bohatou tradici a všichni vcelku považují za normální, že ženy a dívky vždy chodily někam cvičit – do Sokola, do různých tělovýchovných jednot a dnes do fitcenter. Paní dr. Jitka Polášková, prezident Českého svazu aerobiku, která sleduje a ovlivňuje vývoj aerobiku u nás od počátku, říká s uspokojením: „V Polsku třeba tato tradice chybí a když tam začal přicházet aerobik a ženy chtěly chodit cvičit, nepřipadalo to všem tak úplně v pořádku. Jejich rodiny se cítily ošizeny. U nás chodily povětšinou cvičit už prababičky, babičky, pak maminky a dnes to v těch rodinách přechází na dnešní mladou generaci“. (...) Velký vliv na všechny, ať už v zahraničí nebo u nás, měla určitě Jane Fondová, která vedle herecké kariéry začala vydávat kazety se cvičebními programy aerobiku, jenž se dostávaly, byť v zašuměných kopiích, i k nám. Nebyla to ovšem jen ona, kdo pochopil, že aerobik je to pravé pro ženu, která třeba není vyloženě sportovně založená, ale chce se udržet v dobré kondici, případně snížit svoji váhu. Za všechny jmenujme třeba ještě herečku Sydne Romeovou či Kathy Smith, která stejně jako Jane Fondová vydává kazety dodnes – a že je to již pěkná řádka let. (...) U nás nastal velký boom aerobiku převážně až po roce 1989, kdy se otevřeli hranice a lidé mohli nejen vycestovat, ale shlédnout hodiny zahraničních lektorů. Nastal tudíž daleko větší vliv zvenčí. K tomu začala vznikat první soukromá fitcentra, školící organizace a podnikání v oblasti fitness atd. Navíc Česká republika zanedlouho sklízela i mezinárodní úspěchy na poli sportovního aerobiku, vrcholového sportu, který vzešel z masového aerobiku. Naši závodníci dohnali během dvou sezón mnohaletý náskok západních kolegů a natrvalo pozvedli naši malou zemi na kvalitního soupeře všech velmocí tohoto atraktivního sportu. V roce 1997 získala titul mistryně světa Olga Šípková, která je ovšem i autorkou řady videokazet a oblíbenou lektorkou.(...) Často se říká, že aerobik je typický ženský sport. Toto tvrzení na první pohled určitě vyvrací trojice mladých mužů Vladimír Valouch, David Holzer a Jakub Strakoš, kteří kromě zlaté medaile z mistrovství světa ve sportovním aerobiku dokazují, že pořádný muž naopak do aerobiku patří. Když už ne jinak, tak na post lektora určitě. Vždyť ruku na srdce, která žena by se nesnažila o trošičku víc, když cvičí pod dohledem sympatického chlapíka? Ale zpět k dnešnímu trendu a vlně retro aerobiku. Stálý zájem zákazníků leží na srdci i Eriku Casaburimu, který přetvořil svoji lásku ke všemu, co pochází z 80. let, do řetězce fitness center Retrofitness. Čtyřiatřicetiletý Casaburi otevřel svoji první provozovnu v roce 2004. "Vím, co platí na naši cílovou skupinu, generaci dnešních třicátníků," vysvětluje Casaburi. "My, příslušníci generace X, milujeme 80. léta. Nevím, jestli by dnes vůbec bylo možné vymyslet všechny ty barvy, tvary, oblečení a hudbu." I když hlavním důvodem závratného růstu bude spíš nízká cena permanentek (19,95 dolaru za měsíc) než Casaburiho hudební vkus, nelze zpochybňovat promyšlenost celého modelu. "Celou věc jsem podrobil důkladnému výzkumu," uvedl Casaburi. "Zjistil jsem, že každých 30 let přichází období retra, tak jsem si řekl: Když retro, tak pořádné."