Nejběžnějším zdrojem sacharidů je pečivo (nejrůznější druhy chleba, celozrnné i bílé housky a samozřejmě i pečivo sladké) a obiloviny neboli cereálie. Z pečiva získává organizmus nejen energii a sacharidy, ale pokud je pečivo celozrnné, dodá tělu také vitaminy, zejména skupiny B, dále A a E, některé minerální látky a vlákninu. Totéž platí o cereáliích a výrobcích z nich, rýži, těstovinách apod. Mezi zdroje sacharidů patří i ovoce a zelenina, nejvíce sacharidů je pak pochopitelně ve sladkostech a slazených nápojích, jejich celkové složení však není pro zdraví nejvhodnější. V jídelníčku dětí ani dospělých by se proto neměly objevovat příliš často. Pokud totiž není příjem energie ze sladkostí vyvážen dostatečnou pohybovou aktivitou, může dojít ke zvyšování tělesné hmotnosti vedoucí až k nadváze a obezitě. Navíc zasytí pouze na krátkou dobu, takže se brzy dostaví hlad. Kromě toho také velká konzumace sladkostí a limonád podporuje tvorbu zubního kazu. Biologická hodnota naší stravy je dána zastoupením jednotlivých živin, vitaminů a minerálních látek. Významnou roli hraje využitelnost živin v závislosti na jejich zdroji. Jak již bylo řečeno, energii z potravy získáváme zejména ze sacharidů (tedy z pečiva, cereálií, rýže, těstovin, brambor, zeleniny a ovoce atd.), dále z tuků a v menší míře i z bílkovin. Sacharidy, tuky a bílkoviny by měly být tělu dodávány v tzv. trojpoměru. Sacharidy pokrývají přibližně 55 % z celkového denního příjmu energie, tuky asi 30 % a zbývajících přibližně 15 % připadá na bílkoviny. Sacharidy tedy tvoří odedávna základ jídelníčku, a to i jídelníčku dětského jako nezbytný a také nejrychlejší zdroj energie. Obiloviny začali pěstovat už naši pravěcí předkové – to vedlo k výraznému zlepšení výživové situace. Ve středověku byly typickými obilovinami zejména žito a špalda, ale pěstovaly se i jiné (např. proso a ječmen). Chudší vrstvy obyvatel se živily nejčastěji kyselým černým chlebem a obilninovou kaší. V polovině osmnáctého století byla jejich strava obohacena novými plodinami, zejména bramborami. Ač měl takový způsob stravování své nedostatky, zejména kvůli nedostatku některých nezbytných živin (například bílkovin), z hlediska příjmu sacharidů je v podstatě možné označit jej za optimální. Jen pro srovnání – současný průměrný člověk denně zkonzumuje přibližně 2 400 kcal (přibližně 9 000 kJ), z čehož je pouze asi 30 % kryto sacharidy. Obsah vlákniny ve stravě je pak pouze cca 20 g. Na úkor poklesu vlákniny v naší současné stravě výrazně roste podíl tzv. rafinovaných sacharidů, které pocházejí z nejrůznějších sladkostí, bílého pečiva apod. Naproti tomu měl například pravěký lovec ve stravě sacharidů 50-70 % a celých 40 g vlákniny, starověký zemědělec dokonce snědl sacharidů asi 60-75 % a dokonce 60-120 g vlákniny! Nečištěné obilné zrno obsahuje několik obalových vrstev, tzv. otruby. Právě tato obalová vrstva je velice bohatá na vlákninu, dále obsahuje vitaminy skupiny B a minerální látky. Další vrstvou je tzv. endosperm – ten obsahuje sacharidy, bílkoviny a také některé vitaminy skupiny B. Poslední vrstvou je klíček, který kromě výše zmíněného obsahuje i antioxidanty. A právě ve vyšším obsahu cenných látek, které pocházejí z obalových vrstev a ze zárodku (klíčku) spočívá zdravotní prospěšnost celozrnného pečiva a cereálií. Při zpracování zrna na mouku se bohužel běžně používá takový vymílací proces, při němž se odstraní obalové vrstvy i klíček. Tím je mouka ochuzena o řadu důležitých vitaminů, minerálních látek. Celozrnné výrobky tak „důkladným“ vymíláním neprocházejí, a proto obsahují i obalové vrstvy zrna. Vláknina je pro lidský organizmus nesmírně důležitá – tzv. hrubá (nerozpustná) vláknina mechanicky „čistí“ trávicí ústrojí, zlepšuje práci střev a zvyšuje objem stravy. Dále existuje tzv. vláknina jemná nebo také rozpustná, která má rovněž zásadní význam pro zdraví. Odvádí z těla škodliviny, které vyvazuje ze střev, a tím podporuje imunitní systém, má také vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Energii z vlákniny neumí naše tělo využít, takže se z ní nepřibývá na váze, navíc dokáže dobře navodit pocit sytosti. Doporučuje se proto, aby jí dospělí jedli cca 25 g denně. Pro děti se určuje doporučené množství vlákniny podle následujícího vzorce: věk v letech + 5 gramů = množství vlákniny v gramech na den Důležitou součástí obilovin a výrobků z nich je i lepek (jak název napovídá, využívá se jeho vlastností při pečení těsta, protože „lepí“). Ten zajišťuje udržení tvaru pečiva při pečení, pro lidi trpící celiakií (nesnášenlivost lepku) ale lepek představuje vážné zdravotní problémy. Kromě příznaků, které zaregistrujeme na první pohled – bolesti břicha, křeče a nadýmání, vyhublost, ekzém aj., dochází vlivem lepku k poškozování střevní sliznice a tvorbě zánětů. Při nedostatečné léčbě tak střevo přestává plnit svou funkci a mohou se objevit potíže se vstřebáváním některých vitaminů či minerálních látek, čímž může vzniknout například anémie. Je proto nezbytné bezlepkovou dietu dodržovat celoživotně. Ačkoli se může zdát, že se v případě celiakie jedná o problém poslední doby, není tomu tak, došlo „pouze“ ke zlepšení diagnostických možností. Nesnášenlivostí lepku trpí odhadem asi pět lidí z tisíce s tím, že řada z nich o svém problému neví. Na jednoho diagnostikovaného celiaka připadá asi 140 nediagnostikových. Již v 70. letech byl zjištěn vztah mezi některými chronickými onemocněními a konzumací celozrnných cereálií. Studie prokázaly pozitivní vliv celozrnné stravy s vysokým obsahem vlákniny na chronická onemocnění, zejména pak nemoci srdce a cév a také na prevenci některých nádorových onemocnění. Preventivní vliv pravidelné konzumace cereálií a pečiva na rozvoj obezity prokázala studie, která proběhla v letech 2005 až 2006 v Řecku. Do studie bylo zařazeno cca 700 dětí ve věku 10 až 12 let. Závěry studie prokázaly, že pravidelná konzumace cereálií a pečiva k snídani pozitivně ovlivňuje tělesnou hmotnost a napomáhá udržení zdravé hmotnosti. Ze studie také vyplynulo, že u dívek, které pravidelně snídají cereálie či pečivo, existuje 2,4krát menší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou. U chlapců je pak tato pravděpodobnost 1,7krát menší.