V tiskové zprávě Štádler uvedl, že v texaské Metodistické houstonské nemocnici (Methodist Hospital of Houston) povede pravděpodobně jednou měsíčně operační tým a předá mu své pětileté zkušenosti s tímto typem výkonů. Poznamenal, že nebývá příliš obvyklé, aby v USA povolili vykonávat operace lékaři, který medicínu ve Spojených státech nevystudoval.

Štádler je průkopníkem v roboticky asistovaných cévních operacích, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří. Robotickou cévní operativou se Nemocnice Na Homolce zařadila mezi přední světová pracoviště, kde se tyto výkony provádějí. V jejich počtu a úspěšnosti je podle prohlášení na prvním místě v pomyslném světovém žebříčku, některé cévní operace provedla ve světové premiéře.

Nástup robotiky znamená podle Štádlera zásadní zlom pro laparoskopickou cévní chirurgii. Laparoskopická operace (bez otevření břišní dutiny chirurgickým řezem) totiž představuje poměrně obtížnou manipulaci s nástroji a s tím spojené dlouhé šití cévního napojení. Céva musí být kvůli tomu poměrně dlouhou dobu sevřená svorkou a čím je tato doba delší, tím jsou zdravotní rizika pro pacienta větší.

"Při použití robota, který umožňuje ohebnější, jemnější a přesnější pohyby nástrojů, je zhotovení anastomózy (funkční spojení cév) mnohem rychlejší. Robotický výkon nemocného mnohem méně zatěžuje než laparoskopická i otevřená operace," uvedl Štádler.

Vysvětlil, že laparoskopická operace je nevýhodná kvůli dlouhému šití, naopak při otevřeném řezu břišní dutiny je sice šití cévního napojení rychlejší, ale rána se mnohem déle hojí a hospitalizace i rekonvalescence trvá nepoměrně delší dobu. Robotický výkon tedy podle něj spojuje výhody obou postupů.

V současné době v Nemocnici Na Homolce provádějí lékaři roboticky některé cévní rekonstrukce pánevních tepen a břišní aorty - do dneška mají za sebou na 200 takových výkonů. S robotickými cévními operacemi začínají v poslední době také chirurgové v Nemocnici sv. Anny v Brně.