Mezi úchylky, které jsou poměrně vzácné, patří například autopedofilie (dospělý člověk má tendenci považovat se za dítě či batole a chce pak být přebalován a přitom masturbován apod.)

Dobrovolní paroháči i hrátky  se smrtí

Častější už je automasochismus, kdy muž není schopen docílit ejakulace bez přítomnosti bolesti, takže ubližuje sám sobě, pořeže si třeba přirození, propíchne části těla ostrými předměty či se jiným způsobem - mnohdy velice komplikovaně a rafinovaně - mučí.

Variantou téhož je takzvaný kandaulismus, podle přezdívky lydského krále Sadyatta, jehož Hérodotos nazývá Kandaules (dávič psů). Ten byl tak nadšen krásou své ženy, že ji chtěl každému ukazovat tak, jak ji pánbů stvořil a právě to tvoří podstatu této deviace.

Jedinci, kteří ji trpí, jdou však ještě dál, chtějí být poníženi tím, aby potají viděli, jak jejich zákonitou manželku obhospodařuje někdo jiný a teprve poté jsou schopni mít s ní styk i oni!

Pochopitelně hledají své partnerky především mezi prostitutkami či nymfomankami, kterým takové počínání nevadí. Další z masochistických praktik zaměřených na vlastní osobu je autoasfyxie (dušení).

Muž má na hlavě pevně utažený igelitový sáček a těsně před ejakulací ho uvolní. Je sice dokázáno, že při omezeném dýchání opravdu dochází k zvýšenému sexuálnímu vzrušení, existuje však značné riziko, že  nestačí včas uvolnit sevření a hrátky skončí smrtí.

Neškodní exhibicionisté

I když jsou exhibicionisté vímáni jako hrozba pro ženy, není tomu tak. Většina z nich patří k emočně, ale i sexuálně k nevyzrálým jedincům. Nejsou obvykle schopni plnohodnotného partnerského vztahu, i když bývají často ženatí.

Potřebují anonymní objekt, nikdy by se o totéž nepokusili před ženou, kterou osobně znají. Bývají  nevýbojní a plaší. Jsou fixováni na oči svých obětí, pokud by je napadená žena měla zavřené či sklopené, je možné, že by svého počínání zanechali.

Stejně tak se zachovají v případě, kdy dojde ke snaze o navázání komunikace - třeba slovní - či o ně dokonce žena projeví zájem. To ihned přestanou a rychle odejdou. Zde je však na místě určitá opatrnost. Podobné praktiky totiž používají i tzv. expozéři genitálu.

U těch ovšem exhibice je náhradou jiných, většinou sexuálně agresivních aktivit. Ti naopak často potřebují ženu ponižovat, vulgárně urážet, vyhrožovat. To však nemá s "klasickým" exhibicionismem nic společného.