Mezi nejčastější „neškodnou deviaci“ patří fetišismus. Ostatně tím „trpí“ úplně každý! První zoubky dětí, pramínek vlasů milé osoby, foto na psacím stole či  peněžence, to vše je vlastně fetiš. Problém nastane jen tehdy, když se ocitne na prvním místě hodnot a vše ostatní - včetně sexu - je až druhotné…

Ne, jen  prádlo...

Rozšířeným omylem je, že existuje zaměření jen na spodní prádlo či oblečení. Stává se to sice často, nicméně předmětem zájmu, „ikonou“, může být cokoli, a nemusí jít zdaleka jen o věc.

Pro nekrofily, což je hodně vzácná úchylka, je jím právě mrtvé tělo a je jim  lhostejné, zda patřilo dívce či babičce, jsou vzrušeni už z jeho přítomnosti, či prostředí, v němž se nachází. Chtíč ukojí pohledem na ně a následnou masturbací, málokdy dojde až na soulož.

I když lze považovat toto jednání za zrůdné, nechutné, morbidní atd., je fakt, že primárně nikoho neohrožuje. Ublížit by mohlo pouze pozůstalým - tedy kdyby se o tom dozvěděli, což se nestává, tam, kde může k této činnosti docházet, což je v první řadě patologie, druhé krematoria či pohřební ústavy se nedostane každý.

Parciální sex

Na obličeji svou úchylku nikdo napsanou nemá a to, aby při ní nebyl přistižen, si lze u těchto prostor lehce ohlídat. Většinou působí na okolí  jako plaší, nekonfliktí a nevýbojní lidé, což se ostatně až na sadisty týká všech podobně postižených jedinců.

K dalším formám fetišismu patří erotická preference zaměřená na specifickou část těla - takzvaný parcialismus. Nejde jen o obligátní dělení na horňáky a dolňáky, které je zcela běžné, protože každý muž má oblíbené partie, kterým při pohledu - ale i při pettingu či v průběhu pohlavního styku - dává přednost nad jinými.

Problém je složitější, takoví jedinci nejsou schopni dosáhnout nejen orgasmu, ale ani náznaku erekce s  ženou (či mužem, protože se tato úchylka, ostatně jako téměř všechny ostatní, týká i gayů) které do posledního detailu nesplňují jimi „požadované parametry“.

Nejčastěji jde o zadnici, prsa, nohy, vlasy, ale předmětem zájmu může být kterákoli část těla, včetně prstů u nohou - a dokonce i umělá končetina.

Otroci sexu

V knize Otroci sexu je detailně popsán příběh muže, který měl fetišistickou fixaci na protézy a aby se co nejvíc přiblížil svým „idolům“  zařídil si to tak, aby mu lékaři museli amputovat  nohu!

Parcialismus je jedna z velmi mála z úchylek, u které je pro toho, kdo ji je postižen, nezbytná přítomnost „živého protějšku“, v ostatních případech dochází k uspokojení pouze pomocí masturbace.

Další je například sexuální zaměření na zvířata - zoofilie. Ta se může - výjimečně a v některých formách - vyskytovat i u žen.Většina deviantů žije dva různé životy, jeden pro veřejnost a druhý, soukromý, do kterého nikoho nepustí.

Bývají ženatí, mají děti. Jsou schopni normálního pohlavního styku, jen je nevzrušuje. Pokud jsou odhaleni, je to pro jejich okolí naprostý šok, jako se to stalo teď, v případě slovenského sadistického kanibala, jehož i přes jasné důkazy hájí vlastní manželka, která odmítá uvěřit v jeho vinu.

I  "spartakiádní" vrah Straka se po odpykání trestu oženil, a to i přesto, že  je vykastrován, takže nemůže mít pohlavní styk. Důvody, proč jsou ženy schopny milovat  zločince, bychom měly hledat v oblasti psychologie, nicméně stává se tak poměrně často, někdy jsou dokonce zbožňováni - viz Kajínek...

Příště: voyeři, frotéři, statuofilie