Dnes je pondělí 18. ledna 2021., Svátek má Vladislav
Počasí dnes -13°C Občasné sněžení

Záněty středního ucha

Záněty středního ucha
zdroj: Archiv

Záněty středního ucha (otitis media) patří mezi nejčastější infekční onemocnění v dětském věku.

Záněty středního ucha zahrnují různé zánětlivé infekce středního ucha a podle příznaků, závažnosti a délky trvání se dělí do několika kategorií (akutní či chronické záněty středního ucha, opakované otitidy, záněty doprovázené výtokem). Prudké hnisavé středoušní záněty se projevují typickými místními i celkovými příznaky. V případě místních příznaků se jedná se o bolest, hnisavý výtok z ucha či nedoslýchavost, v rámci celkových příznaků se pak objevuje teplota, nechutenství, zvracení nebo průjem. Při vyšetření otoskopem (ušním zrcátkem) je rovněž patrný vyklenutý, zarudlý bubínek, především jeho zadní polovina. Jedná se o onemocnění, které dětem mnohdy přináší velkou bolest a způsobuje jim i jejich rodičům stres. Má také velmi negativní dopad na kvalitu života dětí a jejich rodin. Na vzniku akutního hnisavého středoušního zánětu se podílí velké množství faktorů. K nejčastějším patří infekce (obvykle bakteriální nebo virová), porucha funkce sluchové trubice, zbytnělá nosní mandle, rozštěp patra, stav imunity, alergie, zevní prostředí a někdy také sociální faktory. Vzhledem k častému výskytu středoušního zánětu u novorozenců a malých dětí je pravděpodobně nejdůležitějším faktorem strukturální nezralost a porucha funkce sluchové trubice, případně nezralost imunitního systému jako celku. Záněty středního ucha jsou častou komplikací virové infekce horních dýchacích cest, kdy infekce způsobí otok sliznice v oblasti nosní dutiny, nosohltanu, sluchové trubice a následně středního ucha. Vlivem ztížené průchodnosti sluchové (Eustachovy) trubice vzniká podtlak a později výpotek, který se hromadí ve středoušní dutině. Pokud bakterie nebo viry, které se vyskytují v nosohltanu, přestoupí přes sluchovou trubici do středního ucha, způsobí akutní hnisavý středoušní zánět, který má typické příznaky akutní infekce. Středoušní zánět je jedno z nejčastějších infekčních onemocnění dětského věku. Odhaduje se, že tři čtvrtiny všech dětí minimálně jednou onemocní akutním zánětem středního ucha ještě před dosažením třetího roku života. Děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středouší před 12. měsícem věku, trpí často otitidami opakovaně. Středoušní zánět se nejčastěji objevuje mezi 6. až 18. měsícem věku. Více přitom postihuje chlapce než dívky. Onemocnění má významný dopad nejen na děti a jejich rodiče, ale zároveň zatěžuje zdravotní systém. Otitidy jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěv u dětského lékaře a zároveň patří k nejčastějším příčinám chirurgických zákroků u dětí v západních zemích. Mezi rizikové faktory pro vznik středoušního zánětu patří dětský věk, předčasný porod, nízká porodní hmotnost, rozštěp patra, zbytnělá nosní mandle, nesprávná technika smrkání, pobyt novorozence na jednotce intenzivní péče, vyšší počet sourozenců, chladné počasí, nekojení, pasivní kouření nebo používání dudlíku. Akutní hnisavý středoušní zánět zjišťují lékaři na základě anamnézy a klinického vyšetření. Onemocnění předchází rýma a zánět nosohltanu. S odstupem 3 až 7 dnů od počátku kataru horních cest dýchacích se objevují prudce nastupující potíže v oblasti ucha. Děti mají nespecifické příznaky, mezi které patří teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, kašel, rýma, apatie, anorexie, zvracení a průjem. Teplota se však vyskytuje pouze u jedné až dvou třetin případů. Mezi příznaky středoušního zánětu a jeho komplikace patří: • Bolest ucha bývá nejčastějším příznakem. Nicméně pětina dětí bolest v uchu nemá. Je třeba odlišit bolest u zánětu zevního zvukovodu, který je spojen s bolestmi při tahu za boltec a zduřením měkkých tkání stěny zvukovodu, u angíny s typickým nálezem zarudlých a povleklých mandlí a u stomatologických potíží; • Výtok z ucha je sekrece ze středního ucha, která vytéká do zevního zvukovodu při protržení bubínku; • Nedoslýchavost je častý příznak středoušního zánětu, který však lze potvrdit až u starších dětí; • Závrať patří mezi méně časté příznaky otitidy, projevuje se poruchou stability; • Šelest v uchu udávají pacienti výjimečně; • Otok a zarudnutí v okolí ucha jsou obvykle přítomny za boltci u akutního zánětu spánkové kosti; • Obrna lícního nervu se vyskytuje při zánětlivém postižení spánkové kosti, projevuje se omezenou hybností poloviny obličeje. U dětí do 2 měsíců věku se otitidy projevují především příznaky zánětu horních dýchacích cest (u 70 % případů) a horečkou (u 63 % případů). V tomto věku se jedná zejména o chlapce, kteří zároveň trpí zánětem průdušek a průjmy. Na druhé straně u 70 % případů bakteriálních zánětů středního ucha u kojenců nejsou přítomny horečky ani změny v krevním obraze. Záněty středního ucha se diagnostikují prostřednictvím ORL vyšetření. Využívá se zejména otoskopie, která se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu, boltce a jeho okolí. Lékař u dítěte sleduje postavení boltce, oblast za boltcem a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku je třeba posoudit jeho postavení, barvu, průhlednost a pohyblivost. Na počátku rozvoje zánětu dochází u pacientů ke vpáčení bubínku, které je podmíněno negativním tlakem ve středoušní dutině. Po vytvoření hnisavého sekretu je patrné vyklenutí bubínku nejprve v zadní polovině a později i v přední polovině. Pro pacienty s akutním hnisavým středoušním zánětem je typické, že mají zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Mezi hlavní způsoby léčby zánětů středního ucha patří užívání antibiotik a paracentéza (proříznutí bubínku). Léčba antibiotiky je využívána zejména proti mikrobům, kteří jsou častými původci otitid. Antibiotika se obvykle podávají po dobu 7 až 10 dnů. Je však třeba důsledně dodržovat zásady jejich správného užívání, aby se předešlo nárůstu antibiotické rezistence u těchto mikrobů. Dále jsou vhodné léky proti bolesti a teplotě, kapky do nosu, a v případě výtoku z ucha lokální ošetřování zevního zvukovodu. U opakovaných otitid je možné zvážit možnost očkování, chirurgické proříznutí bubínku se zavedením gromety (ventilační trubičky), odstranění nosní mandle nebo operaci spánkové kosti. Chirurgická léčba spočívá v uvolnění sekretu ze středoušní dutiny. Při paracentéze dochází k proříznutí bubínku paracentézní jehlou. Tympanocentéza je propíchnutí (protětí) bubínku jehlou setu na tympanocentézu s možností současného odsátí sekretu z bubínkové dutiny. Tympanocentéza tedy slouží k léčbě i diagnostice původce středoušního zánětu (odběr středoušního sekretu na mikrobiologické vyšetření). Prevence zánětů středního ucha je založena na zásadách správné životosprávy a předcházení zánětům horních cest dýchacích. Rodiče mohou v současné době také nechat své dítě naočkovat novou vakcínou, která poskytuje ochranu proti pneumokokovým onemocněním.

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,150 26,230
USD 21,660 21,780
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma