V létě nedělají a v zimě tančí

Nakonec, není se co divit, vždyť mají na co navazovat. Pokud se totiž některá éra dá nazvat zlatým věkem sexu, tak zcela jistě (v tomto směru velice tolerantní) antické Řecko. Všechno se změnilo poté, když křesťanské náboženství ovládlo svět a jeho pravoslavná forma se uchytila i v Řecku.

Sochy hrdinů, Achilla, Herakla a mnohých dalších, vystřídali na podstavcích nudní svatí, stejně jako kult nejvyššího boha Dia (což byl „pěkný prasák“ souložil s kdekým v různých proměnách, čímž byl každému sympatický), vystřídal Ježíš a po něm apoštolové - mravní a nejen sexuálně prudérní.

Vliv tzv. ortodoxní církve (nikoli řeckokatolické, to je už zase něco jiného) je patrný i dnes, kostely jsou - hlavně o sobotách a nedělích - přeplněné.  Nicméně Řekové náboženství zřejmě neberou až tak vážně, protože podle církve je sex hříšný a má sloužit pouze k rozmnožování!

Nicméně (kromě něho) patří k hlavním zájmům mužů vysedávání v tavernách od časného rána (což je u nich tak kolem jedenácté) kde při pití kávy diskutují o životě. Kdy pracují, ví jen ten Bůh, ale někteří se zřejmě řídí heslem: „mladý Ital v létě nedělá a v zimě tančí“…

Do taveren ženy ovšem nechodí. Nejsou diskriminovány, jako například v islámských zemích, ale přece jen se stále v myšlení Řeků projevuje patriarchální nadřazenost.

Ženské půvaby

Na druhé straně jsou k ženám mnohem zdvořilejší a galantnější než my, mají ve zvyku se víc (a obdivněji) dvořit a případný zájem o bližší seznámení či dokonce o sex dávají najevo dost okatě, což lze přičíst i jejich jižnímu temperamentu.

Bez ostychu oslovují na ulici dívku, okázale velebí její půvab, a, pokud projeví jen špetku zájmu, hned následuje pozvání na kávu. Pokud neoplývají půvabem, použijí výřečnost, v níž vyniká takřka každý Řek.

A i když mohou být trochu vlezlí, určitě nejsou agresivní, o čemž svědčí i fakt, že místní policejní statistiky vykazují daleko nižší počet znásilnění, než, dejme tomu, u nás či v mnoha Evropských zemích.

Hlavně na venkově si místní stále potrpí na to, aby nevěsta byla před svatební nocí stále ještě panna. Není od věci konstatování, že tento - pro některá manželství dokonce „nezbytný předpoklad“ - zajímá mnohem víc matky ženichů než je samotné.

Přitom jde o jeden z největších nesmyslů v lidské sexualitě vůbec, pokud si muž a žena nerozumí v milostném životě, nemůže mít vztah perspektivu. A jak to nejlépe zjistit než „delším průzkumem“?

Romantické milování

Mladé Řekyně vypadají velmi atraktivně, dbají na sebe, i když některé jen do doby, než uloví ženicha. Pak se vrhnou na sladkosti a nicnedělání, začínají „kynout“, takže vypadají jako bodré selky z Rubensových obrazů.

Nicméně i poté musí být pro své protějšky přitažlivé, jinak by zmíněné statistiky frekvence pohlavních styků vypadaly jinak. Ty se odehrávají v ložnicích, ale i ve volné přírodě, což se není co divit, ono takové vášnivé milování při měsíčku na liduprázdné pláži se musí líbit nejen romantikům.

Podle dalšího výzkumu Řekové nemají moc v oblibě sex v autě (jen něco kolem 2%, v Americe 30% i víc). To možná souvisí s tím, že většina vozů, které jezdí po silnicích, jsou stará i několik desetiletí a takové zacházení by prostě nevydržely.

Sex se často odehrává v době odpoledního odpočinku, trvajícího většinou od dvou do pěti. Zlí jazykové tvrdí, že nechápou, proč Řekové v tuto dobu drží „španělskou siestu“ když je u nich pracovní morálka zcela neznámým pojmem.

To nakonec dosvědčuje i jejich současná hospodářská situace. V každém případě je ale fakt, že si umí užívat života a staré přísloví, že jeho smysl lze vyjádřit lapidárně ve třech slovech:  „víno, ženy, zpěv“ u nich platí téměř stoprocentně.