Přitom ještě tak před sto lety jsme pomalu nevěděli, že existuje. A i když predispozice v sobě můžeme mít od narození, za propuknutí si obvykle můžeme sami - kouřením.

Kde alibi neplatí

Výrobci cigaret i konzumenti (ve snaze udělat si „alibi“ pro svůj zlozvyk) sice svádějí její vznik i na exhalacemi znečištěné životní prostředí, to ale spolehlivě vyvrací statistika. Počty nemocných stoupají totiž i tam, kde je čisté ovzduší, bez smogu - na Islandu, Kanárských ostrovech, apod.

„Bez sebemenších pochybností je prokázano, že nejvýznamnějším etiologickým faktorem vzniku plicní rakoviny je kouření, které zdaleka převyšuje všechny ostatní. U mužů se uplatňuje u více než 90% onemocnění, u žen je jeho podíl o něco nižší.

Silný kuřák je oproti nekuřákovi ohrožen více než dvacetinásobně, přičemž počet vykouřených cigaret riziko dál zvyšuje. To stoupá s nízkým věkem při počátku kouření. Další příčinou je radon, znečištěné životní prostředí, profesionální postižení (horníci v uranových dolech, práce s radioaktivními látkami, azbestem, chemickými kancerogeny aj.)

Nezájem o prevenci

Jedním z klíčových faktorů je mizivý zájem o preventivní vyšetření, které může nádor odhalit včas. Pokud je totiž malý, obvykle se nijak výrazně neprojevuje a postižený člověk se může cítit zcela zdráv.

Ve většině případů se tak na něj přijde až v době, kdy se již projevují obtěžující symptomy -  kašel, přetrvávající více než tři týdny, zhoršení dechu, bolest na hrudi, zvýšené teploty, slabost, nevysvětlitelné hubnutí, nevýkonnost, nechutenství, otoky, chrapot a vykašlá i  minimálního množství krve, aj.

Při výskytu těchto příznaků je nutné vyhledat lékaře, nejlépe na plicním oddělení, kde je největší šance objasnit příčinu, Tyto projevy se totiž mohou týkat i jiných plicních nemocí. Odkládání vyšetření může podstatně zhoršit šanci na vyléčení.

Běžná recidiva

„Současné výsledky léčby jsou neuspokojivé a reálnou šanci na dlouhodobější přežívání mají právě jen ti nemocní, u nichž se podaří rakovinu plic diagnostikovat již v počátcích. Nejlepší výsledky má chirurgické odstranění nádoru.

Ten je, bohužel, často zjištěn až v pokročilém stadiu, kdy již není možné ho vyjmout kompletně. Rakovina plic je častým onemocněním starších lidí (60-70) a u nich se nezřídka vyskytují i přidružené nemoci, spojené i s poruchou funkce plic, které náročnou plicní operaci znemožňují.

A to i u těch, kde by ji rozsah nádoru nevylučoval. A tak chirurgickou léčbu využívá zhruba u 10% pacientů. Ale ani u těch, kde se dosáhne vymizení známek nemoci, není jasné, zda došlo k úplnému vyléčení, protože recidivy jsou běžné.