Oběti podle ní nehlásí znásilnění zejména proto, že se bojí nešetrného zacházení ze strany vyšetřujících, odsouzení společnosti či negativního dopadu na partnerský vztah.

Podle Kristýny Ciprové z GS z další diskuse vyplynulo, že jsou pro zlepšení situace nutné například další právní úpravy související se znásilněním, vzdělávání v problematice, vytvoření Národního akčního plánu, včasná odborná pomoc pro poškozené, kampaně médií a spolupráce neziskových organizací.

Policejní statistiky uvádějí za loňský rok 480 případů znásilnění. "Oznamováno je však pouze kolem osmi procent případů, u zneužití dětí v rodině jsou to zhruba tři procenta," řekla Čírtková. Podobné údaje podle ní vykazují i ostatní státy Evropské unie. Znásilněné oběti jsou po činu často ve špatném psychickém stavu a nemají sílu dále bojovat, pouze 20 procent podle psycholožky uplatní později svá práva například v soudním řízení.

"Tento druh trestného činu je zároveň chudý na svědky, dokazování je, kromě případů těžké zdravotní újmy, složité," uvedla Čírtková. Většinou proti sobě stojí dvě protikladná tvrzení. GS a Persefona pak na webových stránkách dodávají, že jednou z příčin, proč oběti o znásilnění mlčí, je jejich vztah k násilníkovi. Až tři čtvrtiny pachatelů udržovali před činem podle organizací určitý kontakt s obětí, až čtvrtina pachatelů sexuálně napadá bývalé manželky.

Napravit situaci by podle Čírtkové mohla bezpečná lékařská vyšetření, která budou diskrétní a bez čekání, a oběť tak nebudou ještě víc traumatizovat. Zkvalitnit by se měl i první kontakt s obětí. Všichni, kteří s ní přijdou do styku by měli být podle psycholožky proškoleni. Policie prý plánuje nové postupy, které by mohly situaci zlepšit. Například chce posílat k případům psychologa.

Ciprová dodala, že k problematice musí zaujmout společnost jednotné a jasné stanovisko, důležitý je například postoj politiků. Pomoci by měla i cílená prevence u dětí, rodičů nebo pedagogů

Neziskové organizace by pak měly poskytovat dostatek informací k problematice a vzájemně si předávat klienty, média zase napomoci k citlivějšímu přístupu společnosti k tématu znásilnění.
Se sexuálním násilím se podle GS a Persefony setká během svého života až 25 procent žen a šest až deset procent mužů. Z analýzy sdružení pak například vyplynulo, že oběti často neznají svá práva v trestním řízení a nevědí, jaké možnosti pomoci mají.