Probiotika jsou podle definice přijaté Světovou zdravotnickou organizací „mikrobiální součást potravin, která při konzumaci v dostatečném množství vykazuje příznivé účinky na zdraví člověka“.

Probiotika například napomáhají udržovat vyváženou mikroflóru tlustého střeva, zvyšují odolnost tlustého střeva proti osídlení mikroorganismy, které vyvolávají některé střevní infekce, některá z nich přispívají k lepšímu trávení laktózy, posílení imunitu organismu, zvýšení vstřebávání vápníku a napomáhají syntéze některých vitamínů.

Klinické využití probiotik zahrnuje i léčbu virových průjmových chorob u dětí, kdy zkracují dobu trvání onemocnění nebo jeho průběh činí méně závažným. Byl prokázán příznivý efekt léčby některými probiotiky na průjmová onemocnění po léčbě antibiotiky a v prevenci průjmových onemocnění cestovatelů. Příznivý vliv určitých kmenů probiotických bakterií byl pozorován u pacientů s intolerancí laktózy. Výzkum využití probiotik nepochybně přináší nové perspektivy léčby díky rozvoji molekulárních metod v mikrobiologii, imunologii a genetice. Vedle původních přírodních probiotických kmenů vznikají nová tak zvaná rekombinantní probiotika vyrobená metodami genového inženýrství. Koncepce probiózy, t.zn  léčby pomocí mikrobů byla vyslovena před více než 100 lety Mečnikovem, potom byla mnoho let opomíjena a v posledních dvaceti letech znovu obnovena.

 Rozvoj teoretických i praktických poznatků v oblasti probiotik vedl k potřebě sdružování pracovníků zabývajících se touto tématikou. Tak vznikla mezinárodní organizace International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) a jednotlivé národní organizace zabývající se touto problematikou, včetně české Společnosti pro probiotika a prebiotika, o které lze nalézt více informací na internetových stránkách www.probiotika-prebiotika.cz.

Závěrem lze říci, že výzkumy, odborné studie, ale i každodenní zkušenosti potvrzují, že probiotika mohou hrát  významnou roli v prevenci některých onemocnění.