Jak jste si užili divadelní prázdniny?

Tomáš Dianiška: Super, po letech jsem se prý docela opálil. Přečetl pár knížek, navštěvoval kina...
Kamila Trnková: Já měla v podstatě volný červenec, který jsem věnovala rodině a kamarádům. Jezdila na oblíbená místa. Bohužel jsem letos nebyla nikde u moře, ale aspoň jsem se nespálila. Srpen jsem měla spíš pracovní.

Těšíte se na novou sezónu?

Tomáš: Prázdniny bych potřeboval o pár týdnů ještě prodloužit. Povinnosti jsem samozřejmě odkládal na jejich konec a teď mě to dohání.
Kamila: Nemůžu se dočkat..

Co vás v ní nejzajímavějšího čeká?

Tomáš: Půl roku budu bydlet v Ostravě a režírovat tam dvě inscenace. K tomu po večerech hraju na Palmovce, takže budu trávit hodiny ve vlaku. Už se vidím, jak kvůli výluce prošvihnu nějaké představení. To bude dobrodrůžo.
Kamila: Ještě nevím, co všechno mě čeká, takže netuším, co bude nejzajímavější. Ale momentálně se mi tak jeví první inscenace v sezóně Sedmé nebe v režii Eduarda Kudláče, kterou začínáme zkoušet v září. Na tu se dost těším.

Hrajete spolu hlavní role v inscenaci Zamilovaný Shakespearovi. Jak vzpomínáte na zkoušení?

Tomáš: Překvapilo mě jaká je Kamila frajerka, to já byl těsně po škole mnohem zakřiknutější. Zkoušení bylo celkem stresíček, to tak bývá, když máte táhnout celou inscenaci. Kamila mě z toho skvěle vytahovala.
Kamila: Já vesměs pozitivně. Nebyla to moje první role na Palmovce, ale v angažmá ano. Měla jsem strach spíš z toho, jestli se mezi novými kolegy neuvedu nějak špatně, jestli zapadnu. Všichni byli ale velmi vstřícní a ochotní. Jsem od přírody nervák, naproti tomu Tomáš je dost v klidu, nebo tak alespoň působí. Měla jsem vedle něj tak nějak menší strach.

S kolegy se potkáte na oprašovací zkoušce, zapomínáte přes prázdniny text, nebo ho prostě máte v hlavě?

Tomáš: No já proboha doufám, že ten text tak někde je. Jinak bych měl docela průšvih. Před oprašovačkou si to pro jistotu přečtu. Ale už jsme to hráli hodněkrát. Důvěřuju své paměti.
Kamila: V hlavě. Tím spíš u věcí, které se hrají tak často. Kdyby byla pauza třeba půlroční, což se, bohužel, u některých inscenací taky stává, už je potřeba si to pročíst důkladněji.

Která hra od Shakespeara vám nejvíce učarovala, a vzpomenete si, kdy jste ji četli?

Tomáš: Král Lear na pražském hradě s Janem Třískou. Viděl jsem to ještě na střední škole jen v televizi, Praha byla daleko, ale vzpomínám si na obrovský zážitek. Baví mě samozřejmě Hamlet a Romeo a Julie.  

V inscenaci Zamilovaný Shakespeare ve velké množství herců, stala se někdy nějaká zapeklitá situace?

Tomáš: Jejda, jednou se stalo, že na závěrečnou scénu za mnou nepřišel Jan Teplý jako Marlow. Měli jsme vést dialog, ve kterém se stvoří umělec – Shakespeare. V pozadí měla v lodičce proplout Kamila a celá hra měla dojemně skončit. Místo toho jsem byl na jevišti sám a dělal jsem, že něco píšu. Slyšel jsem, jak v zákulisí kolegové shání Honzu. Ten spal v šatně. Takhle jsem tam trčel asi minutu, co je na divadle jako rok. V tom to inspicientka ukončila. Šla opona a byl krásný rozpačitý konec.
Kamila: Jo, tak mi to Tomáš vyfoukl. Ale při tak častém reprízování máte logicky mnohem víc šancí něco pokazit. Na konci první půlky má dojít k prvnímu milování. V případě Violy k prvnímu vůbec. Jelikož se stydí, snaží se situaci trochu oddálit a odvede pozornost na text, který vyndá z Willovy kapsy. Začne z něj předčítat, zatímco William se snaží jít na věc. Z papíru čte až do konce scény. Při jedné repríze, ve chvíli, kdy má přijít na řadu má replika: „Co je tohle?“ na základě které vytáhnu srolovaný papír Tomášovi z kapsy u kalhot, se ke mně Tomáš naklonil a během pusy mi říká: „…nemám to.. není to….tam.. zkus bundu.. nevím..“ Naštěstí měl v náprsní kapse nějaký starý dopis z předešlé reprízy z jiné scény.

Viděli jste film Zamilovaný Shakespeare? Co na něj říkáte?

Tomáš: Jasně, viděl jsem to. Ale až letos. Dlouhé roky jsem tomu filmu nemohl odpustit, že vyzobal všechny Oscary filmu Zachraňte vojína Ryana.
Kamila: …ostuda..jdu to stáhnout :)

Čím byste diváky na inscenaci Zamilovaný Shakespeare nalákali?

Tomáš: Na mistrně vystavěnou story. Mohla by se na tom vyučovat scenáristika.
Kamila: Souhlasím s Tomášem. A ještě uvidíte dva hubený zrzavý lidi, který se milujou.


Nacházíte vy osobně nějaké styčné body s vašimi postavami v Zamilovaném Shakespearovi?

Tomáš: Jo, Will všem slibuje, že jim napíše hru a pak ho drtí deadlajny. To se žel děje i mně. A taky se mu líbí hezký holky.
Kamila: Rozhodně. Viola touží po tom hrát a stejná touha přivedla k divadlu mě. Akorát že mně nepřekáželo to, že jsem holka. V tom to má nesrovnatelně těžší.