Nový virulentní vir chřipky, která sužuje nyní zejména obyvatele Mexika a některých dalších zemí, má s prasaty společné pouze to, že zřejmě v těle prasete došlo k onomu odborníky předpokládanému posílení, či spíše zmutování, viru chřipky při využití vlastností viru chřipky lidské, ptačí a prasečí. Přesto se v celém světě hovoří o tomto viru, který je přenosný z člověka na člověka jako o tzv. prasečí chřipce. Jak ukazují poslední informace a výsledky šetření, tak označení “prasečí chřipka”je zavádějící a nesprávné, protože k šíření infekce dochází mezi lidmi a nakažení lidé neměli žádný kontakt se zvířaty. K tomuto závěru se dospělo poté, co byly provedeny první epidemiologické studie a genetické analýzy chřipkového viru s cílem zjistit jeho původ. V rámci těchto analýz byl objeven i úsek specifický pro prasečí chřipku. Bohužel toto zjištění může být zavádějící. Prase jako specificky hostitel savčích i ptačích chřipkových virů v některých případech funguje jako mixážní nádoba, ve které dojde k mutaci, tzv. “reasortmentu”, a ke vzniku nového viru. K tomu dochází především v oblastech, kde je nízká biologická bezpečnost chovu a kde dochází ke kontaktu prasat a drůbeže, přičemž jde o zvířata infikovaná chřipkovými viry. Touto cestou se pravděpodobně “prasečí část viru” dostala v minulosti do genetické informace současného viru. Zmíněná skutečnost vsak nemá žádný vliv na šíření viru - ten se šíří kapénkami mezi lidmi bez jakéhokoli kontaktu se zvířaty. Dokonce není ani zcela jasné, zda jsou prasata k tomuto viru nadále vnímavá. Proto není nezbytně nutné zavádět v současné době jakýkoli monitoring v chovech prasat, obávat se kontaktu se zvířaty či mít obavy z konzumace vepřového masa! Riziko je především při kontaktu s lidmi při cestování do rizikových oblastí s výskytem této chřipky. S ohledem na tyto skutečnosti lze v blízké budoucnosti očekávat i změnu názvu tohoto onemocněni z mediálně atraktivního názvu ”prasečí chřipka” na typové označení chřipka “A H1N1” nebo označení podle místa původu “Mexická chřipka”.