Trend snižování fertility postihuje i rozvojové země, zejména jsou však zasaženy vyspělé státy, kde je udáván průměrný počet 1,6 dítěte na 1 ženu. Mezi faktory spojené se snížením porodnosti patří zejména expozice chemických a fyzikálních vlivů v zaměstnání, ale i psychologický stres spojený s výkonem povolání. Toto tvrzení je založeno na biologické interakci stresových hormonů s hormony reprodukce.

Podle odborného serveru www.zenska-neplodnost.cz  stresové hormony negativně ovlivňují menstruační cyklus ženy a současně postihují reprodukční schopnost mužů a prodlužují dobu k dosažení těhotenství. U mužů pak způsobuje  chronický stres sníženou testikulární funkci, spojenou s poruchou syntézy, a uvolňování luteinizačního hormonu a testosteronu. Dochází k poruše spermatogeneze, snížení libida, ke snížení kvality spermií, jejich koncentrace a motility.

Výsledky dotazníkové studie
Cílem retrospektivní dotazníkové studie bylo  vyšetřit asociaci mezi psychosociálním stresem v zaměstnání u ženatých mužů a jejich manželek s prolongovanou dobou početí.  Prolongovaná doba početí byla charakterizována frekvencí gravidit v prvním menstruačním cyklu (udává se, že zhruba 25–30 % zdravých párů, které nepoužívají antikoncepci, koncipují v prvním menstruačním cyklu ženy). Bylo zjištěno, že prodloužená doba početí byla spojena se signifikantním zvýšením nerovnováhy mezi poměrem úsilí/výsledek. Současně bylo zjištěno, že chronický pracovní stres mužů byl spojen se snížením počtu početí v prvním menstruačním cyklu žen. Na rozdíl od jiných prací nebyl v této studii dokázán negativní vliv benzenu na prolongované početí.