Průzkum „About Face“ byl proveden ve Francii, Německu, Itálii, Holandsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Zúčastnilo se jej 7 520 respondentů. Výzkum provedla a zpracovala agentura TNS Healthcare za podpory Evropské společnosti pro neoplázie hlavy a krku (EHNS) a společností Merck KGaA. Přes vysoký výskyt karcinomu hlavy a krku průzkum ukázal, že 20 % dotázaných odhaduje celkový počet nemocných v EU na méně než jeden tisíc. To je stokrát méně, než činí skutečnost. Veřejnost závažnost problematiky hluboce podceňuje. Méně než jeden ze tří dotázaných správně odpověděl, že karcinom hlavy a krku postihuje více než sto tisíc lidí v Evropě. Více než polovina dotázaných znala příznaky, jako jsou bulky na krku, bolest při polykání, chrapot/změny hlasu. Takřka neznámé zůstávají symptomy - trvale ucpaný nos (znalo 14 %) a bolest v uchu (18 %), zatímco ztrátu sluchu považovalo nesprávně za příznak karcinomu hlavy a krku 21 % dotázaných. Většina lidí určila správně lokalitu nosohltanu a hrtanu, ale přes 60 % mezi nádory hlavy a krku zařadilo nesprávně i mozek. Zajímavé je, že mezi ně patřilo i 57 % pracovníků ve zdravotnictví. V průzkumu byla patrná tendence zařadit mezi lokality nádorů hlavy a krku všechny orgány a tkáně této oblasti včetně jícnu a štítné žlázy. Tři čtvrtiny dotázaných si bylo vědomo toho, že určité složky životního stylu zvyšují pravděpodobnost vzniku karcinomu hlavy a krku. Šlo hlavně o pití alkoholu a kouření. Znalost dalších rizikových faktorů byla nižší – 70 % lidí nevědělo, že expozice slunečnímu záření a věk nad 40 let zvyšuje riziko výskytu a jen 15 % respondentů udávalo, že infekce lidským papilomavirem (HPV) má vliv na pravděpodobnost vývoje této choroby. Josef van der Poel, 64letý belgický pacient řekl: „Mé onemocnění začalo obyčejným škrábáním v krku, stejným jako při nachlazení. Nepatřím do žádné rizikové skupiny, nekouřím a nepiji nadměrně alkohol. Proto nebyla choroba rozpoznána včas a karcinom se šířil bez varujících příznaků až do doby, kdy bylo příliš pozdě.“ „Tato fakta jsou šokující,“ komentoval výsledky průzkumu About Face prim. MUDr. Zdeněk Mechl, Ph.D., z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zabývám se nádory hlavy a krku již značnou dobu. Ve více než padesáti procentech případů přijdou pacienti na odborné pracoviště až s místně pokročilým nádorem. A to i přesto, že jsou tyto nádory dobře vyšetřitelné a mají specifické příznaky. Z toho vyplývá, že rizikové faktory a příznaky tohoto onemocnění nejsou veřejnosti dostatečně známy a jsou podceňovány. Nezbývá nic jiného než veřejnost opakovaně informovat a varovat,“ dodává prim. Mechl. O karcinomu hlavy a krku Karcinom hlavy a krku vychází z epiteliálních buněk (buňky pokrývající nebo lemující tkáně) rtů, dutiny ústní, nosu, vedlejších nosních dutin, hltanu, hrtanu, slinných žláz a místní lymfatické tkáně. Karcinomy těchto lokalit jsou spojeny s vysokou úmrtností a vyšším poměrem úmrtí k celkovému počtu nemocných než u karcinomu prsu, děložního hrdla nebo maligního melanomu. Nádory hlavy a krku jsou obtížně léčitelné zejména u těch pacientů, u nichž se diagnostikovaly již v pokročilých stádiích. U nemocných bývají přítomny i druhotné nádory a další choroby. Léčba karcinomu hlavy a krku závisí na stádiu a lokalizaci choroby i celkovém stavu pacienta. Nemocný je léčen kombinací různých postupů zahrnujících chirurgické odstranění nádoru. U těch, u nichž není operační vyjmutí nádoru možné, se používá radioterapie buď samotná, nebo v kombinaci s chemoterapií, případně s novou cílenou biologickou léčbou, která cíleně ničí nádorové buňky. K léčbě opakujícího se onemocnění, nebo když se vytvořily metastázy, máme k dispozici několik terapeutických postupů, a to včetně biologické léčby v kombinaci s chemoterapií zahrnující platinu. Tato možnost byla schválena a doporučena Evropskou lékovou agenturou v listopadu loňského roku. Biologická léčba představuje po třiceti letech výzkumů první výrazný průlom (od zavedení platiny do léčebného schématu) v terapii karcinomu hlavy a krku a pacientům přináší prodloužení doby přežití, resp. do progrese onemocnění.