Evropa kontra Asie

Mezi výtvarné umění patří i grafitti s erotickým podtextem, znázorňující - většinou naivně - pohlavní či orální styk, či odhalené genitálie. S nimi se, stejně jako kdysi, nejčastěji setkáváme (kromě věznic, kde plní svou specifickou funkci) na veřejných záchodcích. Proč zrovna tam, je otázka. Dalo by se to ještě pochopit, kdyby šlo o společné WC.

Ale vzhledem k tomu, že tyto neumělé kresby (doplněné často o výzvu k pohlavnímu aktu se jménem i telefonem!) nacházíme i na pisoárech, kam druhé pohlaví nechodí, zdá se být podobné konání poněkud směšné.

Podle psychologů je kořeny tohoto „umění“ třeba hledat v nudě během používání příslušného zařízení, jiní zase tvrdí, že příčiny umožňující prožít potěšení z utajené obscenity, odpovídají spíš exhibicionismu.

"Veni, vidi, futui"

Ať tak či tak, jde o letitou záležitost. V Pompejích se totiž zachoval na záchodě obrázek koitu dvou osob s tímto textem: "veni, vidi, futui" (přišel jsem, viděl jsem, souložil jsem").

Jiný přístup k sexu měly asijské národy, hlavně Čína a Japonsko. Při archeologických vykopávkách byly v posledně jmenované zemi například nalezeny umělé penisy (tzv. harikaty) pocházející z doby před naším letopočtem.

Je oprávněný předpoklad, že kromě proslulé knihy Kámásutra (aneb poučení o rozkoši), existovaly i další "učebnice lásky". Ty, ať už s pomocí grafiky či slov, prezentovaly sexuální polohy a nástroje rozkoše. Šlo o pornografii? Pokud ano, je stará 3000 let...