Michal: Podobnou otázku jsem si nejednou kladl i sám sobě. Mile mě překvapilo, že jsem si vždy docela dobře dokázal odpovědět. Momentálně je pro mě v životě velmi důležitá škola, které, jak si někdy uvědomuji, přisuzuji možná až příliš velký význam. Jak totiž jistě mnozí vědí, vzdělání samotné šťastný život nezajistí. Ten nám dá hlavně dostatek dobrých přátel, zdraví,pestrý program našich dnů a práce, která bude člověku zároveň koníčkem. A pokud ne přímo koníčkem, alespoň by měla být po časové a finanční stránce taková, aby člověku v rozumné míře umožňovala ve volném čase dělat i to, co ho skutečně baví. Po tom v životě toužím.

Štěpán: Mé životní cíle asi nevybočují z idealistické řady. Mít práci, která mě baví a zároveň uživí, fungující rodinu a dobré přátele. Ale abych tady neházel jen obecná moudra, tak jedním z pomalu blížících se životních cílů je určitě úspěšné zvládnutí maturity. V budoucnosti bych se také rád živilžurnalistikou. Mým určitě největším přáním je to, aby po mně pojmenovali náměstí či ulici. Toumovo náměstí, no nezní to skvěle? Zkráceně by se mu mohlo říkat Toumák.

Martin: Obyčejně si svůj tajný sen nechávám pro sebe, a tak u toho i zůstanu. Vždyť co se řekne nahlas, to se někdy i zakřikne. Prozradím ale, že to není ani tak sen jako životní cíl a touha, ke které, věřím (ač přímo věřící nejsem), mě stvořil Bůh, abych o ni usiloval jako o svůj ideál. Jeden z konkrétních cílů, který mám, je založit jednou katedru libretistiky a stát se jejím prvním učitelem.

Láďa: Když to trošku zgeneralizuju, každý si může zjednodušeně odpovědět „Chci být úspěšný“. Samozřejmě je ale třeba zodpovědět, co to vlastně znamená. Musím říct, že všechno se odvíjí od povolání. A v tomhle ohledu je v mých očích úspěšný ten, kdo se uživí prací, která ho baví, nikoliv ten, kdo si nahrabe balík něčím, do čeho ho zatáhnou workoholičtí strýčkové Skrblíci, jak je dneska bohužel čím dál víc v módě. Dále mám trošku staromódnější cíl nenechat vymřít rod po meči. No a když se tohle všechno povede, bylo by fajn si za odměnu splnit sen a vyrazit na cestu kolem světa. Ale pořádnou. Aby mě aspoň rok v Čechách neviděli, abych něco vůbec viděl, něco se naučil, něco si z toho zkrátka vzal. No, obávám se, že bez výhry ve sportce se budu muset uskromnit.

Matěj: Myslím si, že životní přání žen a mužů se v konečném důsledku příliš neliší. Všichni chtějí být ve svém životě spokojeni, každému ke spokojenosti vede trochu jiná cesta. Cílů či životních přání jsem měl docela dost. Když pominu ty, co sahají do velké fantazie, např. podívat se do vesmíru, tak jsem byl před nedávnem uvržen do situace, kdy jsem se musel rozhodnout pro jedno ze svých přání. Šel jsem cestou zisku práce, která mě bude bavit a kterou bych si mohl představit, že ji dělám celý život. Během následujících let bych k tomu rád přidal vlastní rodinu, nějaký ten kariérní růst a třeba i nějaký ten titul před jménem. Tím jsem se vzdal snu o cestování azkoušky života v jiných zemích a několika dalších přání, ale cesty osudu jsou nevyzpytatelné a nikdy není tak, jak si naplánujeme, proto si nikdy moc velké plány nedělám. Jen vím, že jednoho dne u sebe chci mít partnerku, která mi bude oporou, a dítě (děti), na které budu moci být hrdý.

Milan: Soudím, že se pánské vize, sny a životní přání příliš neliší od těch dámských. Možná jsem jen trochu ambicióznější, neboť muž chce logicky zabezpečit svou drahou polovičku. Jinak mám vypracovanou celkem sofistikovanou vizi, která zahrnuje bezstarostný život, pěknou ženu,drahé auto a naplňující práci. Teď už se je jen třeba držet důkladně promyšleného plánu, být aktivní a jít tomu všemu naproti. V tom zase tolik problém nevidím. Nerozlišuji lidi, kteří měli štěstí, a tím pádem se jim splnily sny, ale lidi, kteří nebyli zdechlí a za něčím tvrdě šli a nebáli se. Inspirují mě životy mnoha úspěšných lidí, kteří začali na samotném dně potravinového řetězce a dotáhli to na vrchol. Ale to jaksi nejde při sledování osmi epizod seriálů každý den a pěti hodinách sezení na Facebooku.

AUTOR: Kristýna Hliňáková

zdroj: StudentPoint.cz