Polsko byl rovněž jediný stát z bývalého východního bloku, kde se všemocné komunistické straně nepodařilo zcela eliminovat činnost církve, i když ji přece jen - na krátký čas - částečně omezila. Naopak.

Papežštější než papež

Poté, co byl zvolen papežem Jan Pavel II., místní rodák, došlo k nárůstu věřících, na mši chodili i mnozí bolševičtí potentáti! Je zajímavé, že paradoxně hlásal volnější výklad přikázání a byl nakloněn je alespoň trochu přizpůsobit moderní době, než tak činili mnozí duchovní v jeho vlasti.

V zásadních otázkách víry (kromě níže zmíněných je to například používání kondomů, děti ze zkumavky, atd.) ovšem neustupoval ani on.

V Polsku se jen velmi málo změnilo víceméně podřadné postavení žen a dívek, vlna emancipace ho příliš nezasáhla, i když ve velkých městech přece jen trochu ano.

Antikoncepce je (přesně v duchu křesťanských zásad) nežádoucí a pilulky jsou tak drahé, že si jejich koupi nemohou dovolit nejen dívky z chudších vrstev. Naštěstí však není nijak regulovaná, nebo dokonce státem zakázaná, jako je tomu například u interrupcí.

Potratová turistika

Ty byly až do roku 1990 povoleny, i když pouze ze zdravotních a sociálních důvodů. Po masivní protipotratové kampani (církev je považuje za hřích a vraždu nenarozeného dítěte) došlo k zpřísnění zákona, v němž byly i tyto logické důvody zavrhnuty.

Ovšem i zde platí konstatování, že samotná represe nic neřeší, jen problém odsune či zvýrazní. Přísný zákaz dal vzniknout takzvané potratové turistice, kdy ženy houfně odjíždí do zemí, kde lze tento výkon provést bez omezení - včetně ČR.

Demografové se dokonce domnívají, že poměr mezi počtem narozených a nenarozených je 2:1, což by znamenalo, že ročně podstupuje tímto způsobem interrupci 190 000 Polek!!! Jen tak mimochodem u nás je to kolem 25 000!!

Vysoký počet nechtěných těhotenství je i logickým důsledkem nedostatku informací o sexu a ochraně před nežádoucím početím, nakonec u nás to bylo „za socíku“ stejné.

Lidské zákazy, boží příkazy

Média - hlavně veřejnoprávní - se tomuto tématu také vyhýbají, sexuální výchova ve školách byla před sedmi lety zrušená - právě na nátlak duchovenstva. Hlavně ve venkovských oblastech jsou mladí v tomto směru prakticky nepoučení, ani rozvoj internetu není mimo města tak masivní.

Masturbace je považována za velký hřích, noční, bezděčné, poluce, jsou už pak doslova strašákem dospívajících chlapců, protože se tak má podle bible projevovat bezuzdný chtíč! Někteří rodiče - a není jich vůbec málo - je za tuto přirozenou potřebu těla dokonce přísně trestají!

Zajímavá situace nastala rovněž v roce 2000, kdy z iniciativy věřících poslanců prošel v Sejmu zákon o zákazu pornografie, který navrhoval dva roky vězení za šíření „měkké“ a pět „tvrdé“ (s účastí zvířat či s prvky násilí) pornografie.

Opírali se přitom o průzkum, ve kterém se pro její zákaz vyslovilo 58 % obyvatel. A jen každý třetí přiznal, že porno někdy sledoval. Zákon ovšem nakonec vetoval tehdejší prezident Kwasniewsky čímž debata o tomto tématu skončila.

První sex dost pozdě

Podle statistik si Poláci dopřejí první pohlavní styk v 18,7 roku, což je řadí na spodní místa evropského žebříčku, v ČR je to například o celé dva roky dříve. Lze jen diskutovat o tom, zda je to dobře či špatně.

Velké množství (podle jednoho průzkumu dokonce až 60%) mladých také souhlasí s názorem, že k prvnímu pohlavnímu styku mělo dojít až po svatbě, což si u nás snad nemyslí vůbec nikdo.

Staré přísloví ovšem praví, že o vkusu se nevedou diskuze, a pokud Polákům jejich styl života vyhovuje, nelze proti němu nic namítat - pokud se v této krásné zemi ovšem nenarodíte jako gay (většina z nich si myslí, že když už to není smilstvo, tak jde o nemoc, kterou je potřeba léčit).

Zase se ovšem chlapci  k dívkám chovají mnohem galantněji, než bývá v dnešní době zvykem, často jim například líbají ruku, což je zvyk, který u nás vymizel i u starší generace natož u té současné.

Staré přísloví praví, že o vkusu se nevedou diskuze, a pokud Polákům jejich styl života vyhovuje, nelze proti němu nic namítat - pokud se v této zemi ovšem nenarodíte jako gay (většina z nich si myslí, že když už to není smilstvo, tak jde o nemoc, kterou je potřeba léčit).