Většina dětí si běží pro pití až ve chvíli, kdy má žízeň.
Voda je součástí všech tělních tekutin, které se starají o správnou látkovou výměnu, rozpouští řadu životně důležitých látek, vyrovnávají tělesnou teplotu při zvýšeném pocení (například během sportu nebo v horku), přivádí kyslík ke tkáním, odplavují z těla zplodiny metabolizmu. Množství tekutin v těle se mění s věkem – u novorozence tvoří 80 % jeho tělesné hmotnosti, u dospělého člověka pouze 50-55 %. Protože je dětské tělo tvořeno podstatně větším podílem vody, je i potřeba tekutin podstatně větší u dětí než u dospělých a stejně velký nedostatek tekutin v těle má daleko horší dopad na dítě.
Potřeba tekutin, kterými se rozumí veškeré tekutiny včetně těch v potravinách (v polévkách, ovoci, zelenině apod.) se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte. Plně kojené dítě do zhruba 6 měsíců přijme za normální situace potřebné množství tekutin prostřednictvím mateřského mléka. Výjimkou jsou velká vedra, zvýšené pocení, horečka, nechutenství, průjem a zvracení, kdy je nutné dítěti podávat mimo kojení dostatečné množství kojenecké vody nebo dětského čaje. S přechodem na tuhou stravu by navíc dítě mělo vypít 200 ml tekutin denně, nejlépe kojenecké vody nebo dětského čaje. Batole by denně mělo přijmout celkem 1,5 l tekutin (včetně mléka, tekutin v polévkách a mléčných výrobcích), přičemž ve vedru a při nemoci
je nutné příjem tekutin zvýšit. Kromě vody a dětského čaje se může dětem od 3 let podávat také ovocný čaj, nepřeslazená ochucená voda pro děti nebo 100% džus bez přidaného cukru.
Většina dětí si běží pro pití až ve chvíli, kdy má žízeň. To už je ale pozdě, protože žízeň
je projevem nedostatku tekutin v těle, ke kterému by vůbec nemělo dojít. Děti a samozřejmě i dospělí by se proto měli napít ještě před tím, než o sobě dá žízeň vědět. Navíc, u malých dětí se pocit žízně často neprojevuje naplno, a tak o pití nemusí mít vůbec zájem – je tedy naprosto nezbytné jejich pitný režim hlídat a tekutiny jim opakovaně nabízet.
Při nedostatku tekutin dochází k dehydrataci organizmu, což může mít pro děti i nedozírné následky. Lehký stupeň dehydratace se u dětí projevuje únavou, mrzutostí, apatií, bolestmi hlavy a nepozorností. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin bývají děti vyčerpané, mohou trpět závratěmi nebo potížemi s vyprazdňováním. Těžký stupeň dehydratace může v těle způsobit výrazný metabolický rozvrat spojený s prohloubeným dýcháním, zmateností, křečemi a bezvědomím, kdy může dojít k celkovému kolapsu organizmu i ke smrti.
Zdravotním problémům v důsledku dehydratace by měli rodiče předcházet především tím,
že nedopustí, aby k dehydrataci vůbec došlo. V první řadě proto musí vědět, kolik a čeho by jejich dítě mělo vypít, a potom také musí dohlédnout, aby dítě doporučené množství tekutin skutečně přijalo. Pokud odmítá dítě pít, rodiče by se nejdříve měli snažit najít příčinu.
Tou může být růst zubů, afty v ústech, angína, absces v krku – zkrátka všechno, co působí bolest při polykání, a může tak dítěti v pití bránit. Díky tomu dochází k dehydrataci celkem nenápadně a poměrně rychle. Čím je dítě mladší, tím je pro něj dehydratace a závažnost jejích následků větší – pokud dítě nepřijímá tekutiny a rodiče nenajdou příčinu, je třeba vyhledat lékaře, aby zhodnotil stav hydratace a určil další postup.
S hlídáním pitného režimu dítěte mohou rodičům pomoci různé varovné signály, které tělo dítěte vysílá, pokud nemá potřebné množství tekutin. Když si budou rodiče těchto signálů všímat, mohou včas zasáhnout a předejít vážným problémům způsobeným dehydratací. Každé dítě ovšem reaguje jinak. Nejčastěji jsou dehydratované děti apatické, stále ospalé, nezvykle neklidné, bezdůvodně plačtivé, mají tmavou barvu moči, červené tváře a ve vedrech zvýšenou teplotu. Mohou mít také našedlou nebo povadlou pokožku – to už ovšem nejsou varovné signály, ale závažné projevy těžké dehydratace. Novorozenci a kojenci mají v případě nedostatku tekutin v těle vpadlou velkou fontanelu (otevřená část hlavičky, kde se stýkají jednotlivé lebeční kosti).
Rodiče se však mohou potýkat i s opačným problémem, než je odmítání tekutin. Některé děti staršího kojeneckého a batolecího věku totiž naopak pijí neustále, bez láhve s pitím neudělají ani krok, v noci se opakovaně budí a vyžadují pití. Většinou jde o zlozvyk, jehož odvykání je náročné, nicméně nutné, protože kvůli nadměrnému pití děti přes den nepřijímají potřebné množství jídla a v noci narušují spánek celé rodiny.
Tekutiny by děti měly přijímat pochopitelně i ve škole. Mnozí učitelé jim však nedovolují pít v průběhu vyučování, a proto by se žáci měli napít alespoň před začátkem každé vyučovací hodiny. Vhodné nápoje si samozřejmě mohou nosit z domova, ale mohou si je také koupit přímo ve škole, například v automatu Happy Snack. Výdejní automaty Happy Snack jsou umístěny na téměř pěti stech základních škol, jejichž žákům nabízejí zdravou a chutnou svačinu včetně nápojů. Na základě hodnocení nutričních terapeutek z Poradenského centra Výživa dětí, které poskytuje projektu Happy Snack odbornou garanci, byly pro výdejní automaty na školách vybrány 100% džus Kubík a ochucená voda Kubík Waterrr. Oba tyto nápoje jsou vzhledem ke svému složení vhodné pro zařazení do dětského jídelníčku. Nejsou přeslazené a neobsahují konzervační látky ani umělá barviva.