5. červen byl v roce 1972 vyhlášen Světovým dnem životního prostředí. Jednou z věcí, jak můžete i vy přispět k jeho ochraně je třídit odpad. Na skládkách končí 71% odpadu z českých domácností, pouze 21% komunálního odpadu je recyklováno (na občana 53,1 kg), proti tomu ve Švýcarsku se skládkuje pouze 2,5% celkového množství odpadu, zbytek se recykluje a dál zpracovává. Máme ještě co dohánět ale situace se zlepšuje rok od roku. Dobrou zprávou je, že Česko má v rámci Evropy prvenství v třídění plastových odpadů. A jak se dál odpad využívá? Např. z 25 PET lahví je možné vyrobit jednu fleecovou bundu, recyklovaný PET materiál se dá využít i jako výplň do spacáků a bund. Z tisícovky PET lahví vyrobíte kolem šesti kilogramů plastů.
Od roku 2005 máme možnost třídit i elektroodpad, to znamená vše, co je nějakým způsobem poháněno elektrickou energií nebo baterií. (Např. počítač, fén, žehlička, elektrický kartáček na zuby, lékařský tlakoměr, toastovač, holicí strojek, vysavač, počítač, myš, klávesnice, tiskárna, mobil, kalkulačka, GPS, webová kamera, CD mechanika, grafická karta apod.…) Každé elektrozařízení je označeno ikonkou přeškrtnuté popelnice, takže splést se nemůžete.
U elektrozařízení je možné opětovně využít až 90% materiálu a to hlavně barevné a drahé kovy, železo, plasty a sklo. Některé spotřebiče obsahují i nebezpečné složky, např. rtuť v zářivkách, olovo ve skle obrazovek, kadmium v elektrických kontaktech. Proto bychom staré elektrospotřebiče v žádném případě neměli házet do běžných popelnic, nýbrž do speciálních kontejnerů. V rámci projektů Zelená firma a Zelená obec je umístěno už více než 1000 kontejnerů po celé České republice. Staré elektro můžete odevzdat i při nákupu nového přístroje přímo v prodejně (platíte přeci recyklační poplatek, který je dle zákona zahrnut v ceně zboží). Další možností je odvézt vysloužilý elektrospotřebič do sběrného dvora, které najdete v každé větší obci.
Mezi elektrozařízení patří samozřejmě i počítače. Prodej počítačů v Česku loni poprvé překonal milionovou hranici, když vzrostl o 17% na 1,13 milionu, lidi si pořizovali hlavně praktické notebooky. Jejich prodej se zvýšil o 33 % na zhruba 718.000 kusů (dle údajů analytické firmy IDC). Podle studie analytické firmy Gartner se v České republice v březnu 2009 zvýšil prodej nových počítačů o téměř 27%, prodej stoupá i díky nebývalému zájmu o miniaturní netbooky. Petr Kubernát ze společnosti Rema Systém, která se zabývá zpracováním elektroodpadu radí: „Váš starý nepotřebný počítač v žádném případě nepatří do běžného odpadu. Sběrné boxy a kontejnery na elektrodpad dnes najdete např. při nákupních centrech nebo na obecním úřadě.“
V loňském roce každý Čech odevzdal 4,3 kg elektroodpadu, což odpovídá asi 30% hmotnosti všech zařízení, dodaných loni na český trh. Lidé jsou lépe informováni a také mají k dispozici velký počet míst, kde mohou staré elektro „odložit“.
Evropská unie schválila, že v roce 2016 budou členské země odevzdat na hlavu až 65% hmotnosti v porovnání s množstvím nových výrobků uvedených na trh v předchozím roce, což se většině zemí jeví jako nereálné. Tuto hranici zatím dosahuje pouze Norsko, které navíc není členem EU.
ZAJÍMAVOSTI O ELEKTROODPADU
… elektroodpad je nejrychleji rostoucím „druhem“ odpadu. Roste třikrát rychleji než běžný komunální odpad. Na jedné straně obsahuje nebezpečné látky, jako je rtuť, olovo, kadmium, bromované zpomalovače hoření a další, na straně druhé velké množství recyklovatelných a využitelných materiálů, např. železo, ocel, hliník, měď a v malém množství také mnoho druhů vzácných kovů – zlato, stříbro, platinu, palladium a jiné.
… celosvětový průmysl výroby elektroniky spolkne 30 % roční těžby stříbra nebo 10 % roční těžby zlata. Výroba elektrických a elektronických zařízení je materiálově velmi náročná. Současná moderní elektronika je materiálově velice různorodá, může obsahovat až 60 druhů různých materiálů. Mezi drahé a environmentálně nejnáročnější materiály patří kovy, jako je zlato, stříbro, palladium, platina, měď, cín nebo antimon. Spotřeba těchto kovů na výrobu elektroniky je z pohledu celosvětové těžby významná.
… podle norské studie vyprodukuje člověk za svůj život přes 1 tunu elektroodpadu. Norsko je známou kolébkou lyžování a jiných zimních sportů, ale už méně známé je, že Norové patří v Evropě a pravděpodobně i ve světě ke špičce ve sběru a třídění elektroodpadu. V přepočtu na obyvatele vysbírají Norové více než 16 kg/rok. S porovnáním s evropským průměrem je toto číslo asi 4 krát vyšší. Norský úspěch je dán vedle odpovědného přístupu Norů k otázkám životního prostředí také ekonomickou vyspělostí dané společnosti, která je přímo úměrná spotřebě; .
… dnešními technologiemi lze získat zpět až 95% drahých kovů. Současné technologie moderní recyklace jsou velice vyspělé. Sofistikovanými postupy lze získat celou řadu materiálů k výrobě nových produktů. Samozřejmě, že téměř nikdy nedochází k tomu, že by se recyklací dalo získat 100% daného materiálu zpět. U kovů je toto procento velice vysoké. Recyklace kovů má ještě jednu obrovskou výhodu a to je stejná kvalita druhotné suroviny jako suroviny primární. Například u plastů nebo papíru už tomu tak není, tyto materiály ztrácí recyklací některé ze svých vlastností (např. čiré sklo z barevného už nikdy nejde vyrobit), a proto jejich další použití může být omezené;
… recyklací hliníku ušetříme až 95 % energie oproti získávání hliníku z rudy. Přestože hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře, patří jeho průmyslová výroba k poměrně obtížným procesům. Je to především z toho důvodu, že elementární hliník nelze jednoduše získat z rudy jako např. železo ve vysoké peci. Hliník se získává procesem elektrolýzy, který je energeticky velice náročný. Proto recyklací hliníku ušetříme tolik energie. I u ostatních materiálů je ušetřená energie významná – měď 85%, plasty 80%, železo 74%, olovo 65% a zinek 65% atd.