Jelikož staří Řekové či Římané neviděli v placeném pohlavním styku nic špatného, brali jeho popisování či jiný způsob prezentace za přirozenou věc, v podstatě šlo o jednu z forem básnického umění. Vzhledem k tomu, že účelem bylo objevování rozkoše ze sexu, hledali způsoby i pozice, jak ho učinit ještě zajímavějším a vzrušivějším.

Ženy lehké i počestné

A nejlepším učitelem je  ten, kdo má nejvíc zážitků či informací, tedy prostitutky. Navíc „nejstarší řemeslo světa“ nebylo považováno za nepočestné, na trhu či jiných místech s lehkými ženami běžně navazovaly kontakt počestné paničky, aby získaly nové zkušenosti, díky nimž mohly lépe vyhovět svým protějškům.

Ve vysoce tolerantním Římě nebylo neobvyklé, aby manželky znaly všechny milenky svého chotě. Některé byly i důvěrnými přítelkyněmi, vyměňovaly si nejen poznatky vedoucí k co nejlepšímu prožitku z milování, ale dávaly si i dárky!

Promiskuita nikomu nevadila. Seneca měl dokonce za to, že Římanka, která má jen dva amanty, je výlupkem ctnosti! Naopak pro muže platilo za pohanu, když alespoň jedné ženě neplatil "roční příspěvek".

Zajímavé je, že ani pánové tvorstva nenahlíželi příliš přísně na nevěru svých drahých poloviček. Jeden z nejmoudřejších římských panovníků, císař Marcus Aurelius několik milenců své ženy (Tertullia, Orfitta a Moderata) místo potrestání naopak pozdvihl do čestných postavení!

Pornografie a výtvarné umění

Erotické či skatologické kresby na zdech jsou staré jako lidstvo. Najdeme je na nástěnných jeskynních malbách z doby kamenné - napříč všemi kontinenty. Pornografické motivy se ve objevují na antických vázách a další keramice, ne však nutně mezi páry různého pohlaví.

Především vzájemná felace či anální penetrace dvou - ale i několika - mužů patří k častým námětům, stejně jako koitus se zvířetem. Zde je ovšem třeba podotknout, že v tomto případě nešlo o druh zoofilní pornografie. Tyto kresby měly především mýtický význam.

Řečtí bohové - včetně nejvyššího, Dia - se nevyhýbali takovým kontaktům. O podobném spojení vyprávějí téměř všechny staré pověsti popisující kentaury a jiné křížence, bytosti zrozené z takové lásky byly často považovány za polobohy.

Jen tak mimochodem, proslulá Aeskulapova užovka (symbol lékařské etiky) byla hadem, který v jemu zasvěcených chrámech sloužil ženám k pohlavnímu styku. Naprostá otevřenost při volbě námětu uměleckých děl se změnila poté, co světskou i politickou moc ovládlo katolické náboženství se svými bigotními názory na sex a tělesné potřeby vůbec.

Více než tisíc let nesmělo být výtvarnými prostředky znázorňováno nic, co by i jen zdánlivě zavánělo erotikou, včetně nahého lidského těla - s výjimkou, kdy šlo o součást biblického výjevu.  Aféra, kdy španěl Velazquéz musel na nátlak kléru "obléci" postavu Maji svém obraze je dostatečně známá.

Příště: Nahý Harry Potter, záchodová pornografie, umělé penisy aj.